Když do pennsylvánských lesů na východě Spojených států amerických zamířil mladý, teprve osmiletý chlapec, nikdo nečekal, že se tato procházka stane zlomovým momentem pro celou vědeckou obec. Mladý hoch si během hry poblíž mraveniště všiml podivných malých objektů, které připomínaly drobná semínka. Úplnou náhodou tím vzbudil velký zájem všech entomologů, kteří studují život hmyzu, ale také ekologů.
Život v duběnce
Při bližším zkoumání vědci přišli na to, že rozhodně nešlo o pouhá semínka, ale o takzvané duběnky, tedy druh hálky, kterou způsobuje blanokřídlý hmyz. Jde o malé kulovité útvary, které se objevují zpravidla na listech dubů a mají je na svědomí žlabatky dubové. Samičky tohoto druhu do dubu nakladou své vajíčko, kolem kterého dub vytvoří kulovitý obal, který slouží zároveň jako ochrana, ale i jako zásobárna potravy pro larvu, která se uvnitř duběnky vyvíjí. Hálka tak nabízí hmyzu bezpečné útočiště pro vývoj, kde je skrytý před možnými predátory i před nezmary počasí. Jakmile larva dospěje, opustí hálku drobným otvorem.
Jak už bylo řečeno, součástí duběnek je i obsáhlá tuková část, takzvaná kapéllos, která se, jak se ukázalo, složením velmi podobá potravě pro mravence. Ti tak celkem pochopitelně tyto hálky považují za svou potravu a odnášejí si je do útrob svých mravenišť podobně jako to dělají s další svou obživou. Právě chlapcův nález však vědce na tento fenomén v kontextu duběnek upozornil vůbec poprvé.
Myrmekochorie v praxi
Zjištění, že mravenci tímto způsobem pomáhají v šíření dalším organismům, je typickým případem takzvané myrmekochorie. Dosud byl ale tento mechanismus probádán právě pouze u drobných semínek. Z nových zjištění ale vyplývá, že mravenci pomáhají cestovat i jiným strukturám, jako jsou právě například duběnky.
V praxi se jedná o prostý výměnný obchod, který příroda naplánovala velmi efektivně. Když totiž mravenci narazí na duběnku, která obsahuje tučnou část kapéllos, mají díky její chuti motivaci odnést celou hálku až do mraveniště, a uchránit ji tak před dalšími hladovými krky například hlodavců a ptáků. V mraveništi si pak hmyz pochutná pouze na tučné části, ale blanokřídlý hmyz, který žije uvnitř hálky, přežije ve zdraví.
Samotný výzkum vedl profesor Robert J. Warren II ze SUNY Buffalo State University a ačkoliv jeho první kroky vedly přímo do terénu v newyorských a pennsylvánských lesích, výzkum dále pokračoval i laboratorními výzkumy a testy. Závěr všech typů zkoumání byl ale jasný – mravenci nepřenášejí jen malá semínka, ale i větší předměty v podobě právě duběnek. Tento objev pomáhá entomologům lépe porozumět celému lesnímu ekosystému a lépe zmapovat mezidruhovou spolupráci jednotlivých zvířat.
Nový objev zároveň také otevírá dveře i k mnoha dalším otázkám, na které budou vědci odpovědi teprve hledat. První kroky povedou k výzkumu toho, zda podobné strategie nepoužívají i jiné druhy zvířat a rostlin. Zatím ale jistotou zůstává, že si mravenci stále utvrzují svou výhradní pozici v rámci hmyzí říše coby nenahraditelní drobní pracanti, kteří pomáhají rozvíjet mnoho dalších rostlinných i živočišných druhů.
