K nálezu velmi často přispěje také náš čtyřnohý kamarád. Před několika lety pomohl na Vsetínsku šťastnému nálezu pes, který velmi významně přispěl k jednomu z nejhodnotnějších objevů v historii regionu. Fence se podařilo vyhrabat malou nádobu plnou stříbrných mincí. Později vyšlo najevo, že se jedná o vzácné pražské groše ze 14. století.
Zajímavé je, že téměř identický nález zaznamenali ve stejném období houbaři blízko hradu Lukov. Našli 400 stříbrných, cca 600 let starých mincí. Jednalo se o lokality vzájemně blízké, což podle archeologů může předvídat podobné nálezy i v budoucnu.
Leckdy nálezci ani nemusejí v hlíně výrazně hloubit. Na Valašsku našel muž hliněnou nádobku plnou mincí v lesním porostu. Silné letní deště postupně narušují strmé svahy, proto poklad v podstatě sám vystoupá na povrch.
Původ pokladu
S jistotou nelze bohužel po tolika uplynulých stoletích určit, kdo a z jakých důvodů poklad na daném místě ukryl, byť by nás to romanticky zajímalo. Jednou z častých hypotéz je snaha bývalého majitele, běžně obchodníka, bohatství ukrýt ze strachu z blížících se vojsk. Tehdy se na naši dobu jednalo o obrovský majetek v ceně zhruba tří koní.
Nikdy rovněž není prozrazena přesná lokalita nálezu, kvůli amatérským hledačům lačnícím po poměrně snadné možnosti přivýdělku, tzv. detektorářům. Tyto jedince je navíc velmi obtížné rozeznat. Vypadají většinou velice profesionálně, navíc jsou skupinově organizováni, tudíž k rozeznání od opravdových znalců.
Jednou z možností jejich omezení je nabízet vyplácení nálezného, které je podle zákona 10 % z hodnoty materiálu nálezu. Nález se odborně označuje jako kulturní dědictví, které je třeba chránit a uchovávat pro další generace.
Vzácné keltské mince
V loňském roce se podařil unikátní nález také na Rakovnicku, kde nálezce objevil 12 zlatých keltských mincí. Odborníci jejich stáří odhadují na 3. až 2. století před naším letopočtem, přičemž kulturně historická hodnota nálezu je prý nevyčíslitelná. Vystaveny byly pro veřejnost v loňském roce v květnu na Den s Kelty.
S nálezci být zadobře
Muzea jsou poměrně často v kontaktu s amatérskými hledači. Jedná se velmi často o zájemce o historii a archeologii, kteří se rádi nechají vzdělávat. Spolu s mincemi se také ve stejné době podařilo najít vzácné šperky, což potvrzuje úvahy o Rakovnicku jako kulturně historickém koridoru.
Šťastný nálezce na první keltskou minci narazil v rámci jedné z muzejních přednášek, kdy se s detektorem kovů vydal na procházku do lesa na Rakovnicku. Postupně se mu podařilo objevit dohromady dvanáct zlatých statérů různých hodnot. Nález spořádaně okamžitě oznámil muzeu, které lokalitu odborně prozkoumalo a zabezpečilo. Podle archeoložky jsou mince velmi cenné hned ze dvou důvodů: jednak svým stářím, jednak svou zachovalostí – některé z nich možná nikdy nebyly v oběhu.
Součástí nálezu byl opravdový unikát. Nejmenší mince o hodnotě čtyřiadvacetiny statéru, která má v průměru neuvěřitelné čtyři milimetry a její ražba nemá dosud známé srovnání. Odborný posudek datuje minci do konce střední doby laténské na našem území, přičemž se evidentně jedná o zcela první archeologicky dokumentovaný soubor bójských zlatých ražeb na našem území.
Teď už tedy nezbývá, než si pořídit vlastní detektor kovu a ve volných dnech se vydat na procházku do lesa. Nezapomeňte ovšem svůj nález oznámit nejbližšímu muzeu. Odměna by vás minout neměla.
Zdroj: idnes.cz, novinky.cz
