Život cestovatele

9. 8. 2025

Michaela Hanelová

Řecko

Češi tohle místo milují. Já tam jednou byl a nikdy víc. Tohle vám v cestovkách neřeknou

Uprostřed Egejského moře se nachází ostrov, který si mnozí lidé vysnili jako ideální únik z reality. Stačí pár pohlednic nebo fotek na Instagramu – bílé domy, modré střechy, nekonečné moře. Vypadá to jako pohádka. Jenže tohle kouzelné místo se za poslední roky změnilo způsobem, který ne každý unese.

Foto: Freepik

Za leskem upravených snímků na sociálních sítích se skrývá jiná tvář tohoto slavného místa. Co působí jako sen, může být ve skutečnosti dost tvrdé probuzení – zvlášť pro ty, kdo mají procestovaný kus světa a hledají víc než jen povrchní krásu. Zatímco brožury a reklamy líčí Santorini jako jedno z nejúchvatnějších míst Evropy, zážitek na vlastní kůži vás může zaskočit.

Santorini. To slovo samo o sobě evokuje romantiku, moře, západy slunce a bílé stavby přilepené ke skalám. Všude vidíte stejné záběry, stejné úhly, stejnou dokonalost. Ale věřte mi, že skutečnost může být mnohem méně růžová. Mluvím jako někdo, kdo projel více než padesát zemí a na tomto řeckém ostrově strávil celý týden během vrcholu sezóny. A upřímně? Dobrovolně už bych se tam nevrátil. A není to jen o jedné špatné zkušenosti – těch důvodů je víc.

Původně jsem se těšil na pohodový řecký ostrov s uvolněnou atmosférou, skvělým jídlem a možností poznat místní kulturu zblízka. Místo toho jsem se ocitl v přeplněné turistické zóně, kde všechno – od cen až po chování lidí – diktuje turismus. Původní kouzlo a autenticita jsou pryč. A právě to pro mě bylo největší zklamání.

Přelidněnost, která vám zkazí dovolenou

Začněme tím, co vám pravděpodobně zkazí náladu nejdřív – nekonečnými davy. Ačkoli Santorini zabírá sotva pár desítek kilometrů čtverečních, každoročně se na něj nahrnou statisíce turistů. A během léta? To je hotové šílenství. Od června do září se ostrov mění v přecpaný lunapark, kde se mezi sebou tlačí lidé z celého světa, všichni s jedním cílem ulovit si ten svůj dokonalý záběr do mobilu.

Místa jako Oia nebo Fira, o kterých se píšou ódy v každém cestopise, jsou v sezóně doslova přehlcená. Toužíte vidět slavný západ slunce nad modrými kupolemi? Tak to si přivstaňte a hlavně si zvykněte na fakt, že nebudete sami. Kolem vás budou stovky dalších lidí s nataženými telefony, selfie tyčemi a výrazem hlavně mi to nikdo nekazte.

Úzké uličky, které by měly být romantické, jsou spíš testem trpělivosti. Proplétání mezi turisty, zastavování kvůli focení, návaly. Připadáte si spíš jako na přeplněném festivalu než na řeckém ostrově. Pokud máte problém s davy nebo jen rádi dýcháte vlastní vzduch, připravte se na nepříjemné překvapení. To kouzlo klidného středomořského života, které možná znáte z jiných řeckých ostrovů, tady dávno ustoupilo masovému turismu. A s ním zmizela i ta pravá atmosféra.

Foto: Freepik

Ceny, které vám vyrazí dech

Co vás možná zaskočí stejně jako množství lidí, je částka, kterou na ostrově necháte. Santorini si totiž hraje na luxusní destinaci a podle toho taky vypadá ceník, skoro jako byste se ocitli v Monaku. Jen s tím rozdílem, že tady za ty peníze často nedostanete ani odpovídající kvalitu.

Ceny ubytování jsou nekompromisní. Za noc v úplně běžném hotelu během sezóny snadno zaplatíte 300 eur, a pokud zatoužíte po výhledu z infinity bazénu, připravte se na částky začínající pětkou a klidně i končící čtyřmi nulami. Santorini se sice tváří jako must visit, ale rozpočet vám vykrvácí dřív, než stihnete říct ouzo.

A co jídlo? Místní gastronomie by mohla být jedním z vrcholů návštěvy, jenže realita často pokulhává. I za obyčejný gyros na papíře dáte dvakrát tolik co na pevnině. Místo tří eur zaplatíte osm. A průměrná večeře pro dva? Pokud se spokojíte s klasikou a bez alkoholu, počítejte s minimálně stovkou. Máte chuť na romantiku s výhledem na moře? Tak to si připravte rozpočet spíš na menší svatbu.

Přemisťování po ostrově je kapitola sama pro sebe. Pronájem nejmenšího auta vás vyjde kolem 60 eur na den, a to ještě musíte mít štěstí, že někde vůbec zaparkujete. Parkovacích míst je málo, ulice úzké a v sezóně je to doslova boj o každý centimetr asfaltu. Ať už se rozhodnete pro auto, skútr nebo autobus, nervy budete mít na pochodu tak jako tak.

Realita je jiná než vysněná skutečnost

Na Instagramu to vypadá jako sen – bílé domy nalepené na útesech, modré kupole kostelíků, azurová hladina moře a luxusní bazény s nekonečným výhledem. Jenže co vám fotky neukážou, jsou desítky lidí namačkaných v každém rohu, kteří se snaží vyfotit úplně to samé. A zatímco sledujete tyhle dokonalé momenty na sociálních sítích, málokdo vám přizná, že se mezi tím brodil odpadky nebo stál frontu na fotku.

Realita má totiž i svou odvrácenou tvář – přetížený ostrov nestačí zpracovávat nápor turistů a místy se v sezóně hromadí nepořádek. Místní lidé jsou unavení a otrávení. Někteří už ani nemají sílu slušně požádat, aby jim cizinci nelezli přes plot nebo si nesedali na střechu jejich domu „jen na moment“ kvůli perfektní fotce. Ta pohostinnost, kterou Řekové běžně prosluli, tu pomalu vyprchává pod tlakem masového turismu.

A co pláže? Ty bývají na fotkách vykresleny jako nedotčené ráje – ale pokud očekáváte klid a romantiku, budete zklamaní. Červená pláž zní exoticky a lákavě, ale ve skutečnosti je malá, často přeplněná a kvůli svému tvaru i obtížně přístupná. Černé pláže v Kamari nebo Perisse sice nabídnou víc prostoru, ale jakmile se letní slunce opře do tmavého sopečného písku, z procházky se stane výzva – bez bot si tam skoro neškrtnete. A pokud si chcete zaplavat v klidu? Těžký úkol. Většina pláží je doslova obklopená bary a restauracemi, odkud od rána do večera duní hlasitá hudba. Klidný den u moře se tu často mění spíš na koncert na pláži.

Foto: Freepik

Ekologická katastrofa na obzoru

Jako někdo, kdo se snaží cestovat s respektem k místu i jeho obyvatelům, mě nejvíc zasáhl pohled na to, co s tímhle malým ostrovem udělal nápor turismu. Santorini jednoduše není stavěné na miliony návštěvníků ročně. Začněme u vody. Ostrov má jen velmi omezené zdroje pitné vody a většina spotřeby se pokrývá buď dovozem, nebo odsolováním mořské vody.

Tenhle proces je nejen technologicky náročný, ale také extrémně zatěžující pro životní prostředí. V době, kdy se mluví o udržitelnosti, je takové řešení s obří uhlíkovou stopou těžko obhajitelné, zvlášť když ho způsobují hlavně turisté. A pak je tu problém, který je vidět téměř na každém kroku – odpad. Plasty, obaly, jednorázové kelímky… ostrov je zahlcen odpadky, které se nedokáže efektivně zpracovat.

Chybí dostatečná infrastruktura, třídění je minimální a recyklace spíš výjimkou. Výsledkem je nejen zanesený povrch ostrova, ale také škody v moři – tam, kde kdysi žili mořští ježci a ryby, dnes končí PET lahve a igelity. Další ekologickou zátěží jsou výletní lodě. V sezóně k ostrovu denně připlouvá několik obrovských plavidel, která během chvíle „vysypou“ tisíce návštěvníků do úzkých uliček měst.

Jestli hledáte pravý řecký zážitek, dobrou zprávou je, že Řecko nabízí spoustu krásných míst, která zůstávají stranou hlavních proudů. Například ostrov Naxos – ten největší v Kykladském souostroví – vás přivítá dlouhými písečnými plážemi, horskými vesničkami a hlavně opravdovou řeckou atmosférou. Místní tu nejsou otrávení z turistů, jídlo je poctivé a ceny rozumné. A hlavně – nikdo se vám nesnaží prodat každý výhled za přemrštěnou cenu.

Kam dál

Předchozí

Následující