O existenci černých děr ve vesmíru se hovoří již dlouho. Jedná se o černé těleso ve vesmíru, jehož gravitace nedovolí vůbec žádné hmotě návrat. Černá díra pohltí vše, co do ní vstoupí. Ať už se jedná o nějakou částici, záření či světlo. Vědci se teď domnívají, že stejné rysy těchto vesmírných černých děr můžeme nalézt u oceánských vírů v Atlantském oceánu. Počet vírů údajně roste i v Jižním oceánu.
Oceánské víry, z nichž není úniku
Oceánské víry vtahují do svého otvoru vše, co se k nim přiblíží. Přes mikroorganismy a vodní živočichy, až po ropu či teplejší vodu, která se v blízkosti objeví. Tyto víry, obsahující miliardu tun vířící vody, mohou být opravdu obrovských rozměrů, a to klidně až o průměru 150 kilometrů. Pohybují se pomalu, rotují, jsou unášeny oceánem a trvá jim i několik dní, než se otočí.
Vznik vodního víru
Vodní víry se nemusí vyskytovat jen v oceánech, ale mohou se objevit i v mořích, řekách nebo i jezerech. Víry vznikají jako důsledky silného proudění, které je buď protichůdné nebo naráží do nějaké překážky. Proto nejčastěji vznikají v úzkých soutěskách či kanálech, do nichž se žene voda z většího zdroje. Z toho důvodu můžeme víry spatřit právě i v řekách, které jsou prudké, nebo například i pod vodopády. Víry pak vznikají pod vodou, kde se tvoří soustředné vertikální pohyby, které stahují kruhovým otvorem dolů vše, co se k víru přiblíží.
Vliv na tání mořského ledu
Vzhledem k tomu, že jejich počet neustále roste, zvyšuje se tím transport teplé a slané vody na sever. Podle vědců by tento proces teoreticky mohl zmírnit negativní dopad tání mořského ledu. Přesné hranice vírů jsou však nezjistitelné, a tak vědci nejsou schopni tuto teorii potvrdit. Oceánskými víry a jejich vlivem na rychlost tání ledovců se již dlouhou dobu zabývá výzkumný profesor oceánografie George Haller z univerzity v Miami, který nedávno vyvinul novou matematickou techniku, jak nalézt vír s dobře definovatelnými hranicemi ze sekvence satelitních pozorování. Z výzkumu pak vyšlo najevo, že víry jsou matematicky ekvivalentní vesmírným černým dírám, což bylo překvapením.
Oceánské černé díry
Satelity nedávno ukázaly dvě obrovské oceánské černé díry v jižním Atlantickém oceánu, které do sebe vtahují 1,3 milionů kubických metrů vody za vteřinu. Tyto víry by tak byly schopné nechat v sobě zmizet nejen živé tvory, ale třeba i velké lodě. Výzkum těchto dvou obřích oceánských vírů ukázal, že fungují prakticky stejně jako vesmírné černé díry, které pohlcují světlo. Mocné oceánské víry jsou jim tak velmi podobné, protože pohlcují vodu. Ženou proudy vody do téměř trvalých spirál, díky čemuž strhávají vše, co jim přijde do cesty. Z takového vodního tělesa již pak nic zpět ven neunikne. Oceánské víry tak napodobují chování černé díry ve vesmíru.
Takové víry jsou pak schopny vydržet po dobu i několik měsíců, kdy se pohybují napříč oceány a transportují tak vodu o odlišných teplotách do jiných oblastí. Vědci se stále snaží pochopit, jak přesně víry fungují a očekávají, že jim výzkum pomůže konečně najít odpovědi na otázky, týkající se klimatu anebo i znečištění životního prostředí.
Zdroje: poznatsvet, sciencedaily.com
