Ani muchomůrka zelená, ani pavučinec. Toto je bezkonkurenčně nejjedovatější houba v Česku. Je k nerozeznání od vyhlášené delikatesy

Že jste o ni nikdy neslyšeli? A přitom se jedná o smrtelně jedovatou houbu. Nejen, že je jedovatá, ale připomíná jednak velmi chutnou houbu a zároveň také psychoaktivní lysohlávky. Otrávit se tak může opravdu téměř každý.

Prudce jedovatá čepičatka

Čepičatka jehličnanová (Galerina marginata), dříve také známá jako jehličnatá, obsahuje podle nejnovějších výzkumů nebezpečné amatoxiny ve srovnatelných, nebo dokonce vyšších koncentracích než známější muchomůrka zelená. Tyto nebezpečné toxiny způsobují poškození jater vedoucí ke zvracení, průjmu a bez včasného ošetření i k smrti.

Nebezpečím těchto toxinů je, že začínají působit až po delší době, někdy až po 24 hodinách po požití, a proto nemusí být ihned indikovány jako příznaky otravy houbami. Druhou zradou je to, že následující den po otravě dochází ke zdánlivému zlepšení. Ovšem rychlost a včasně vyhledaná lékařská pomoc, je v tomto případě zásadní. Jen loni bylo po otravě houbami hospitalizováno 184 lidí, dva z nich zemřeli, dalším musela být transplantována játra nebo ledviny.

Čepičatka roste volně nebo v trsech na tlejícím smrkovém dřevě. Podobně opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) často roste ve velkých trsech na mrtvých pařezech nebo ležících kmenech listnáčů, občas ale také jehličnanů. Navíc jsou si velice podobné. Záměna je tudíž velice snadná. Podívejte se sami v následujícím videu:

Nenápadná delikatesa

Opěňka, která získala své krásné jméno právě podle toho, že roste okolo pně, tedy pařezu, je ale na rozdíl od čepičatky houba nejen jedlá, ale opravdu velice chutná. Tato nenápadná houba, mnohými často opomíjená, má jemnou hřibovou delikátní chuť, která obzvláště vynikne ve spojení s máslem. Hodí se do polévek, omáček, smaženic nebo na houbové topinky. Výborně se také hodí pro konzervaci. Její nožičky jsou tuhé, sbírají se proto jen její kloboučky.

Opěňka roste hojně od května do listopadu, a to nejen v lesích, ale také v zahradách a parcích. Její drobný 20 až 60 mm velký klobouček bývá za vlhka skořicově až medově hnědý. Suchý zůstává na kraji hnědý, směrem ke středu ale světlá. Husté skořicově až rezavě hnědé lupeny jsou ke třeni přirostlé až sbíhavé. Vůně je velmi příjemná, proto se jim na Tanvaldsku říká také voňata.

Pozor na záměnu

Oproti tomu jedovatá čepičatka voní moučně až ředkvově a má větší bradavčité výtrusy. Také její třeň je lehce odlišná. Zatímco nožička opěňky je šupinatá, čepičatka ho má vláknitý. Rozpoznávacím znamením může být také to, že nebezpečná čepičatka roste jen na podzim, přesněji od srpna do října a nevyskytuje se v tak velikých trsech.

17 tisíc tun ročně

Češi jsou národ houbařů, v roce 2023 jich nasbírali neuvěřitelných 17 tisíc tun. Každá houbařská domácnost tak v průměru nasbírala na šest kilo hub. Nelze se tedy divit, že zároveň patříme k rekordmanům v počtu nasbíraných hub jedovatých. I v dnešní době, kdy může díky všemožným aplikacím na rozpoznávání hub sbírat téměř každý, je obezřetnost na místě. Nic nenahradí osobní zkušenosti a znalosti odborníků.

Pokud si tedy nebudete jisti, zda si v košíku domů nesete delikatesu nebo smrtelně jedovatou houbu, obraťte se raději na Českou mykologickou společnost, kde vám rádi poradí.

Zdroje: myko.cz, idnes,cz, ostrava.rozhlas.cz