V dnešní moderní době se rádi vychloubáme tím, jak máme všechno technicky dokonalé. Kupříkladu takové mapy, ty jsou tak úžasně přesné, že by Kryštof Columbus zbledl závistí. Jenže zrovna v tomto případě bychom se tolik vytahovat neměli. Na dnešních mapách je sice zakreslený každý sebemenší záliv a ostrůvek, ale celkové zobrazení mapy světa má jednu velkou trhlinu.
Pořád totiž vychází z pojetí, které zavedl v roce 1569 kartograf Gerardus Mercator. Jeho mapy byly geniální pomůckou pro plavby lodí, protože námořníci na nich mohli kreslit přímé trasy. Mercatorovo zobrazení ale mělo háček: kolem pólů se kontinenty "nafoukly", zatímco pevnina kolem rovníku se opticky zmenšila.
Obři a trpaslíci
Mohlo by se zdát, že používání map na základě koncepce ze 16. století je trapným přežitkem. Na obranu kartografů bychom však měli připomenout, že převedení povrchu kulaté Země na dvourozměrný list papíru vůbec není jednoduché. I v dnešní době můžeme být rádi, že pan Mercator vymyslel pro budoucí generace něco opravdu praktického. Bohužel nemohl předvídat, že jeho mapy jednoho dne sehrají roli v divadle světové politiky.
Některé mocnosti severní polokoule se totiž rády svou velikostí vychloubají a na základě svých rozměrů na mapě se cítí být politicky významnější než jiné, jižněji položené státy. Kritici Mercatorova zobrazení upozorňují, že mapy nejsou jen nevinné obrázky. Rozvržení světadílů na mapě ovlivňuje, jak přemýšlíme o světě a kdo se v něm zdá být "větší hráč".
Afričané řekli Dost!
Africká unie se nedávno přidala k iniciativě #CorrectTheMap (v překladu "Opravte mapu"), která požaduje, aby se místo Mercatora používalo tzv. Equal Earth zobrazení. To vzniklo teprve v roce 2018 a snaží se ukázat kontinenty v jejich skutečných proporcích – tedy tak, aby Afrika opravdu působila tak velká, jak ve skutečnosti je.
Cíl je jasný: změnit pohled na Afriku. Aby už nebyla zmenšená a podceňovaná, ale aby každý viděl její skutečnou velikost a význam.
Afričanům například vadí, že Grónsko je na tradiční mapě veliké téměř jako celý jejich kontinent, zatímco ve skutečnosti by se do Afriky vešlo čtrnáctkrát. Za velmi neférové považují také přehnané územní nafouknutí Ruska, které optický klam zneužívá na mezinárodním poli ve své agresivní rétorice. "Afrika je na mapách špatně zobrazovaná, a není to jen otázka geografie – je to zrcadlo toho, jak se svět dívá na náš kontinent," píšou zástupci africké iniciativy.
Proč změna nepůjde snadno?
Problém je v tom, že žádná plochá mapa nedokáže dokonale zobrazit kulatou Zemi. Vždycky bude něco zkreslené – ať už velikost nebo tvar. A snad ještě větší překážkou je, že lidé mají mapu "vrytou do hlavy" už od dětství. Překreslit učebnice a přesvědčit celý svět, že "Afrika je větší, než jste si mysleli", bude běh na dlouhou trať.
Sílu zvyku ostatně známe i z naší rodné země. Pamatujete si, jak se v roce 2016 oficiálně zavedl anglický název Czechia místo Czech Republic? Mapy se sice rychle přepsaly, ale velká část světa pořád používá název původní, na který byli všichni po dlouhá léta zvyklí. U mapových projekcí je to podobné – změnit zvyklosti je mnohem těžší než překreslit atlas.
Navíc světové mapy nemá pod palcem žádná konkrétní instituce. I kdyby OSN doporučila: "Používejte Equal Earth," pořád si každý stát, vydavatel nebo škola může tisknout, co chce.
Zdroje: iflscience.com, theconversation.com, correctthemap.org
