Označení ADHD vychází z anglického termínu "Attention Deficit Hyperactivity Disorder", který se do češtiny překládá jako porucha pozornosti s hyperaktivitou. O dětech s ADHD se někdy říká, že jsou prostě jen zlobivé a vařečka by je napravila rychleji než pilulky od psychiatra. Neurologové ale zjistili, že lidé trpící touto poruchou mají nejen potíže s udržením pozornosti a jednají impulzivněji, ale navíc jim trochu jinak funguje mozek. Projevuje se to dokonce i ve způsobu, jakým vnímají barvy.
Když barvy nejsou tak jasné
Studie německého týmu vedeného profesorem Banaschewskim z roku 2006 ukázala, že děti s ADHD mají větší problémy při rozlišování určitých barev. Nejvíce se to týká odstínů na ose modrá–žlutá. K měření vědci použili speciální Farnsworth-Munsellův test; jeho základem jsou destičky, na kterých má testovaný seřadit odstíny podle barevného přechodu. Děti s ADHD v něm chybovaly mnohem častěji než jejich vrstevníci, kteří poruchou netrpěli.
Hra, která poplete mozek
Naťuknutá souvislost mezi ADHD a vnímáním barev nedala vědcům spát, a tak vyvinuli další testy a hry, které ji měly ověřit. Velmi oblíbeným se stal Stroopův test, který je nejen jednoduchý, ale i zábavný. Zdánlivě jde o hravou úlohu: před vámi se objeví slovo "červená", ale napsané je třeba modře. Vaším úkolem není přečíst slovo, ale vyslovit název barvy, kterou je napsané – tedy "modrá". Zní to snadno? Ve skutečnosti je z toho mozek pěkně zmatený, protože schopnost čtení soupeří se schopností pojmenovat barvy.
A právě tady děti s ADHD bývají výrazně pomalejší než jejich vrstevníci. Studie ukázala, že se jejich potíže nemusejí týkat jen modro-žluté osy, problémy jim činí i rozlišování červené a zelené.
Chcete si test vyzkoušet? Pusťte si následující video a postupujte podle instrukcí:
Za vším hledej chemii
Zhoršená schopnost rozlišovat barvy musí mít nějaký důvod a vědci se domnívají, že ho nalezli: u dětí s ADHD pozorovali nedostatek dopaminu, což je důležitá chemická látka v mozku, která ovlivňuje motivaci, pozornost i způsob zpracování podnětů. Dopamin je ale důležitý i pro správnou funkci zraku. Pokud se ho tělu nedostává v potřebném množství, čípky v oku nebudou pracovat spolehlivě. Shodou okolností se to nejvíce projeví u čípků citlivých na modré světlo – a právě proto mohou mít lidé s ADHD problém hlavně s modro-žlutými odstíny.
Dětem s poruchou pozornosti se předepisují léky, které hladinu dopaminu zvyšují. Na základě předešlých poznatků lze předpokládat, že tato farmaka vylepšují nejen soustředění, ale také barevné vidění.
Je neposedné, nebo jen špatně vidí?
Souvislost mezi ADHD a zrakovou funkcí zkoumala také nedávná americká studie, kterou vedli výzkumníci z University of Alabama v Birminghamu. Výsledky byly více než zajímavé: z průzkumu vyplynulo, že děti trpící zrakovými poruchami, které nejde vyřešit brýlemi nebo čočkami – například barvoslepostí nebo tupozrakostí – mají vyšší riziko, že u nich bude diagnostikováno ADHD. Zatímco mezi dětmi s normálním zrakem mělo ADHD přibližně 8 %, u dětí se zrakovou vadou to bylo přes 15 %.
Hlavní autorka studie Dawn DeCarlo ale upozorňuje, že není jasné, zda jedna porucha způsobuje druhou. Spíše je podle ní důležité, aby si rodiče všímali, zda jejich dítě kromě problémů s pozorností nevykazuje i potíže se zrakem. V takovém případě je dobré obrátit se nejen na pediatra, ale i na očního specialistu. Děti si totiž často ani neuvědomují, že vidí hůř než ostatní, a jejich potíže se pak mohou snadno zaměnit za nepozornost nebo chování typické pro ADHD.
Zdroje: researchgate.net, journalofoptometry.org, sciencedaily.com
