Aby se nález mohl dostat mezi top nejpozoruhodnější nálezy Dánské agentury, musí splňovat celou řadu podmínek. Tím hlavním požadavkem je však to, že nález musí být objeven během nějakého archeologického výzkumu či učiněn na základě výsledků vědeckého zkoumání, které daného roku proběhlo.
Chrám z doby železné
Nedaleko dánského města Herning, které se nachází na Jutském poloostrově, leží velmi rozsáhlé naleziště z doby železné, nazývané Hedegård. Archeologové zde nalezli pozůstatky chrámu o rozměrech 15 x 16 metrů s vyvýšeným ohništěm uprostřed celého komplexu. Mimo to zde bylo objeveno i pohřebiště a opevněná vesnice, která byla vybudována v římském stylu. Je dost možné, že měl tento chrám ve své době nějaké vazby na Egypt, jelikož archeologové na místě našli skleněné korálky, které s největší pravděpodobností právě z Egypta pocházejí.
Železné kopí
V loňském roce učinili archeologové zajímavý objev v jedné bývalé studni, ve které již dříve nacházeli různé předměty ze zlata. Tentokrát zde objevili hned tři železná kopí, při čemž dvě z nich jsou zdobena zlatem. Obě tato kopí byla nalezena v pouzdrech a utěsněna hustou, lepkavou přírodní látkou nazývanou smůla (pryskyřice). Po důkladném prozkoumaní pouzdra se odborníci domnívají, že kopí pocházejí z období mezi lety 1000-830 př. n. l., díky čemuž se v Dánsku staly nejstarším nálezem ze železa.
Dřevěný kruh
Pozůstatky po kruhových stavbách byly objeveny v roce 2025 poblíž dánského města Aars. Archeologové tento objev datují do začátku doby bronzové. Podle 45 otvorů, které zde byly objeveny, vše nasvědčuje tomu, že zde kdysi stával dřevěný, 30 metrů široký kruh. Nález velmi připomíná kruhové stavby z Britských ostrovů. Vše také nasvědčuje tomu, že dřevný kruh byl svého času používán k rituálům týkajícím se slunce a jeho pohybu během slunovratu.
Vesnice z doby železné
Archeologům se podařilo při vykopávkách v Sønder Bork, což je malá vesnice v západním Dánsku, objevit v bažinaté oblasti velmi dobře zachovalou vesnici z doby železné. Podle odborníků byla vesnice založena kolem roku 500 př. n. l. a vše nasvědčuje tomu, že její obyvatelé ji vybudovali tak, aby dobře odolávala záplavám.
Vikingský poklad
Dalším zajímavým objevem roku je nález 2000 anglických stříbrných mincí, které byly raženy za posledního anglosaského krále Eduarda Vyznavače, jenž vládl Anglii v letech 1042 až 1066 n. l. Vyznavač se mu říkalo proto, že proslul svou zbožností. Vikingský poklad byl nalezen v nádobě v zemi ve vesnici Førslev.
Pohřební komplex
Mezi top 10 nálezů patří také největší dánská mohyla, která má 61 metrů a je široká 16 metrů. V dolmenové komoře, což je typ megalitické hrobky z mladší doby kamenné, archeologové objevili vzácné objevy, mezi nimiž byla například sekera nebo korálky z jantaru. Celý monumentální pohřební komplex z let 4000-3300 př. n. l. byl nalez u Horsenského fjordu na východním pobřeží dánského poloostrova Jutsko.
Mezi zbývající 4 nálezy, které byly zařazeny do žebříčku 10 nejpozoruhodnějších archeologických nálezů roku pak patří dále bohatě zdobené hroby z vikingské doby, středověký kanál z 15. století, největší ozubené kolo na světě a pohřebiště v Jutsku, kde archeologové našli mimo jiné i zlato, římské mince, součásti dřívějších zbraní a zvířecí kosti.
Zdroj: videnskab.dk
