Ještě počátkem minulého století byste Zlín sotva zaznamenali. Tenhle nenápadný bod na mapě ale zásadně ovlivnil příchod Tomáše Bati, jehož obuvnické impérium změnilo celé město k nepoznání. Vyrostly tu moderní továrny, obytné čtvrti pro zaměstnance, školy i nemocnice. Z někdejší provinční osady se během pár desítek let stalo jedno z nejrychleji se vyvíjejících měst v Evropě, někteří ho dokonce nazývali laboratoří moderního urbanismu i podnikání. A právě tehdy začalo vznikat i podzemí, které dodnes skrývá nejedno tajemství.
Podzemí je připomínkou obav z války
Podzemí Zlína je totiž mnohem víc než technická zajímavost. Většina chodeb, šachet a sálů je spjata s obdobím éry Tomáše Bati a následně se začátkem druhé světové války. Město rychle se rozrůstající na úroveň jednoho z nejvýznamnějších průmyslových center v Evropě bylo totiž nutno zajistit i z hlediska bezpečnosti. Podzemní chodby tak měly sloužit jako únikové chodby a protiletecké kryty chránící obyvatelstvo před nálety. Udává se, že kryty měly pojmout až 4 310 lidí, což je na kryt neobvykle vysoké číslo.
Zlínské podzemí láká, nikdo ale neví, kudy vede
Jenže doba válečná měla svá specifika, mezi které patřil mimo jiné fakt, že řada projektů byla realizována narychlo. V době dynamicky se měnící politické situace zkrátka nebylo příliš prostoru pro detailní projektování, což je případ i zlínského podzemí. Tehdejší stavební plány se dnes ukazují jako lámané na koleni, současné chodby jsou již ve špatném technickém stavu, propadají se nebo jsou zatopené. A co hůř, neexistuje žádná přesná mapa podzemí.
Dnes chodby pod Zlínem brání v rozvoji města
Nikdo tedy netuší, kde všude na podzemní chodby narazí. Na jedné straně se jedná o unikátní technickou památku, která dokládá nejen vliv Baťova impéria, ale i míru válečných obav. Na straně druhé jde o skutečný problém, se kterým se musí potýkat současní urbanisté a stavební inženýři.
Podzemní chodby vnesly do života zlínských velké dilema
Zlínští v posledních letech plánovali rozsáhlé přestavby dopravních sítí, ty stávající totiž přestávaly vyhovovat přetížené dopravě. Protože ale nikdo netuší, kde přesně podzemní chodby vedou, hrozí, že by při stavbách mohlo dojít k propadům, a tedy i smrtelným nehodám. Vláda i zlínská radnice tak stojí před velkým rozhodnutím: Investovat nemalé prostředky do průzkumu podzemí nebo se pokusit stavět tak, jako by podzemní chodby neexistovaly?
Vstup do podzemí je zakázán
Co je pro projektanty problém, představuje pro cestovatele i milovníky záhad magické místo. Do většiny chodeb je přitom vstup s ohledem na bezpečnost návštěvníků zcela zakázán, ani zbytek však není přístupný bez výhrad. Vstup komplikuje nejen havarijní stav podzemí a neznalost toho, kde přesně se chodby nacházejí, ale i fakt, že většina prostor patří do výlučného vlastnictví města nebo firem. Návštěvy podzemí jsou tak možné jen výjimečně a pouze v omezených prostorách.
Dědictví, se kterým si město neví rady
Zlínští tak mají pod nohami významnou historickou památku, se kterou si aktuálně neví rady. Na jednu stranu by její zpřístupnění přilákalo řadu turistů a dalo vzniknout novým příležitostem, zlínští občané by navíc potřebovali přizpůsobit infrastrukturu současným požadavkům. To ale není možné bez předchozího zmapování zlínského podzemí a vytvoření dokumentace. Jenom tahle akce by ale město vyšla na stovky milionů, které město zkrátka nemá.
Zlín stojí za návštěvu i zamyšlení
Když pomineme trable, které zlínským občanům podzemí působí, je to zároveň jedna z nejmagičtějších staveb v tuzemsku. Až vás nohy do Zlína zavedou, projděte si funkcionalistické památky, navštivte ikonický Baťův mrakodrap a vychutnejte si atmosféru moderního města. Třeba si vzpomenete, že někde pod vámi se táhne spletitá síť chodeb, o kterých sice nikdo neví, kam přesně vedou, zato víme, že až na to přijdeme, propojí se minulost s přítomností.
Zdroje: poznatsvet.cz, idnes.cz
