Záchranná stanice Makov zachránila čtyři čápata. Adoptivní rodiče se ujali své role

Na komíně starého pivovaru v Rychnově nad Kněžnou se odehrálo malé čapí drama. Hnízdo, které původně obýval čapí pár, zůstalo během hnízdění prázdnější, než by se slušelo. Samce nikdo neviděl. Nezahynul, jen si prostě našel nové působiště a samici nechal na všechno samotnou. Čtyři vejce, vysoká výška, horko, déšť a jen jedno čapí tělo. O tom, že by to mohla zvládnout, nikdo moc nepřemýšlel. Ale stalo se. Vylíhla se tři mláďata. Příroda zkrátka umí překvapit.

Jenže to, co na první pohled působí jako vítězství, je ve skutečnosti začátek ještě většího problému. Když je čáp sám, nezvládne všechno. Musí sedět na hnízdě, zahřívat, ale taky někde vzít potravu. A to bez druhého prostě nejde. V jednu chvíli se navíc začalo šuškat, že někdo samici zespodu přikrmuje. Asi v dobré víře. Jenže tahle dobrá vůle narušila rovnováhu. A čím víc do toho lidé zasahovali, tím méně to připomínalo divokou přírodu.

Záchrana čápů z komína nebyla jednoduchá

Nakonec se odborníci rozhodli jednat. Za pomoci výškové techniky se dnes dopoledne vydali až na vrchol komína, aby z hnízda odebrali tři právě vylíhnutá mláďata a jedno nevyklubané vajíčko. Bylo to rozhodnutí, které nikdo nebral lehce, ale jiná možnost už nezbývala. Samice by to sama neustála.

Mláďata poputovala do Záchranné stanice živočichů v Makově. Tam už čekal jiný čapí pár, který právě seděl na snůšce vajec. Byl to trochu risk, ale zároveň i šance. Pečlivě vyhřáté hnízdo, čápi v klidu a tři příchozí čápata. Během odpoledne se podařilo podstrčit první mládě i s vejcem. Zatím to vypadá nadějně – adoptivní čápi nováčky přijali. Dvě zbývající mláďata zůstávají v inkubátoru, ale brzy je čeká stejný pokus o přijetí.

Čápata mají svůj nový domov

„Aby to bylo jasné – takový zásah není běžnou praxí,“ uvedl Libor Šejna z Makova. Celou situaci sledovala řada lidí online díky kameře namířené na hnízdo. A stejně tak se objevovaly dotazy, proč nikdo nezasáhne, proč čápici někdo nepomůže, proč se čeká. Jenže divoká příroda není televizní program. A každý zásah může nadělat víc škody než užitku.

V tomhle případě se ale ukázalo, že čápi z Rychnova prostě potřebovali pomoc. Nešlo o úraz, nešlo o vinu člověka. Jen se příroda rozhodla jinak, než jsme čekali. A když do toho někdo začal přihazovat potravu zezdola, bylo jasné, že jde o čas. Opatrně, ale rozhodně. Proto ten dnešní výstup ke komínu, převoz a nové čapí naděje v Makově.

Teď už jen zbývá držet palce. Těm malým pípajícím uzlíčkům, kteří ještě nedávno leželi sami v hnízdě vysoko nad městem. A těm velkým bílým ptákům, kteří snad přijmou cizí mláďata jako vlastní. Protože někdy to nejdůležitější, co můžeme přírodě dát, je včas ustoupit. A jindy naopak udělat přesně to, co je potřeba – ani víc, ani míň.