Třebíčskou židovskou čtvrť bychom klidně mohli označit za malé městečko, ve kterém najdete vše, co bylo třeba – kupecké krámky, radnici, chudobinec, špitál i dvě synagogy. Jedná se o jednu z mála úplně dochovaných židovských čtvrtí mimo území Izraele.
Židovské město v Třebíči zabírá plochu více než čtyři hektary. V minulosti tu žilo skoro šestnáct set obyvatel. Židovští obchodníci se zde pravděpodobně usadili v roce 1101, kdy byl postaven benediktinský klášter, ale první písemná zmínka je až z roku 1338.
Když se v roce 1723 v Třebíči zavedlo ghetto, poslední křesťané, kteří žili ve čtvrti si vyměnili domy s Židy bydlící mimo ghetto. Kvůli nařízení se čtvrť nemohla dál rozšiřovat, takže budovy se zvětšovaly do výšky nebo na zahradě. Domy se rozdělovaly mezi rodiny na domovní díly. Až po roce 1850 získali židé rovnoprávnost a mohli se opět volně stěhovat.
Místní židé odcházeli za obchodem do větších měst. Ještě před druhou světovou válkou jich v Třebíči žilo kolem tří set, ale došlo k jejich deportaci do terezínského ghetta a následně do různých koncentračních táborů, hlavně do Osvětimi. Později se jich vrátilo méně než 20 a původní židovská komunita však již nebyla obnovena.
Židovskou čtvrť tvoří komplex 123 dochovaných domů, které obohacují budovy bývalých židovských institucí – radnice, rabinátu, chudobince, nemocnice a školy. Skutečnými skvosty v židovské čtvrti jsou dvě synagogy. Přední synagogu najdeme na Tichém náměstí a slouží dnes jako modlitebna Československé církve husitské.
V zadní synagoze lze obdivovat unikátní nástěnné malby z počátku 18. století a pořádají s v ní prohlídky pro veřejnost, výstavy, koncerty apod. Na ženské galerii je k zhlédnutí stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů, které se používaly v občanském i náboženském životě zaniklé židovské komunity.
Dům Seligmanna Bauera
V Třebíči se taky nachází zrekonstruovaný Dům Seligmanna Bauera vedle synagogy, kde je umístěno židovské muzeum. V něm uvidíte, jak vypadal opravdový život pravé židovské rodiny a fungování její domácnosti. Expozice zahrnuje židovský obchod, ukázku židovského bydlení s místem, kde vařili majitelé obchodu, dále historický vstup na ženskou galerii synagogy a moderní přednáškové prostory.
Největší židovský hřbitov
Nový židovský hřbitov byl založen pravděpodobně v první polovině 17. století na severním svahu Hrádku. Jedná se o jedno z největších pohřebišť v zemi. Nalezneme v něm asi 3000 náhrobků a téměř čtyřnásobek (11 000) hrobů, z nichž nejstarší je z roku 1631. Židovská čtvrť se hřbitovem a bazilika sv. Prokopa se zámeckým areálem byly v roce 2003 zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Jedná se o jediné doložení židovské kultury mimo území Izraele, které je zapsané na prestižní seznam. Přidaná hodnota třebíčských památek UNESCO tkví především v tom, že zde na jediném území dokázali vedle sebe po staletí žít křesťané a Židé, dvě odlišná etnika rozdílného náboženství, kultury a tradic – a to bez větších problémů.
Kdyby v roce 1989 nenastala sametová revoluce, dost možná by dnes Třebíč vypadala jinak. Komunističtí urbanisté totiž od roku 1975 vážně zamýšleli, že nechají kompletně zbourat zdejší zchátralou židovskou čtvrť a původně tam měly vzniknout výškové budovy. Naštěstí k tomu nedošlo. Přestože židovská čtvrt v Třebíči sice zdánlivě není příliš velká, úplně zběžně ji projdete za 15 minut, ale řadí se k nejautentičtěji zachovaným souborům staveb tohoto typu, protože se jí o vlas vyhnula demolice a nedotkla se jí ani modernizace.
Praktické informace
Jak se tam dostat: Do Třebíče můžete jet autobusem, vlakem na trati Jihlava–Brno nebo třeba vlastním autem, například jednoduše od dálnice D1 sjezdem ve Velkém Meziříčí a potom silnicí II/360 na jih.
Otevírací doba: Architektonické památky UNESCO, jako je židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa, jsou otevřené celoročně, bazilika denně 9:00–17:00, židovský hřbitov od dubna do října denně 10:00–18:00. Zadní synagoga a Dům Seligmanna Bauera je otevřen denně 9:00 do 17:00 hodin.
Vstupné: Za návštěvu Zadní synagogy a Domu Seligmanna Bauera je plné vstupné 150 korun, poloviční 80. Vybrat si můžete ze dvou prohlídkových okruhů s cenami 200 a 230 korun. Bazilika nabízí plné vstupné 150 korun, případně prohlídku Příběh benediktinského kláštera se vstupným 200 korun.
Co musíte vidět: Typicky nenápadnou miničtvrtí starého města je třebíčská Kočičina s potokem, který protéká uprostřed stísněné obytné zástavby. Za zhlédnutí stojí i nedaleká romantická Masarykova vyhlídka na skalním ostrohu nad řekou Jihlavou i soubor historických staveb na Karlově náměstí. Zajímavé jsou i baťovské stavby v Borovině i dochované domky z přilehlé dělnické kolonie. Obdivuhodná je stavba pravoslavného chrámu sv. Václava a Ludmily i jejkovský kapucínský klášter a kostel Proměnění Páně.
Zdroje: iDnes, Kudy z nudy, Vysočina
