Jeho počátky sahají až do 6. století před naším letopočtem. V té době žily na území Šumavy keltské kmeny, známé jako Bójové. Rýžovali tady zlato a zakládali na vyvýšených místech opevněná oppida. Obří hrad je ale jiný. Leží příliš vysoko a na příliš odlehlém a nehostinném místě. Jeho úctyhodně vysoké hradby byly postaveny tak, že nezajišťovaly skutečnou obranu a hlavně, na hradišti bylo doposud objeveno jen minimum archeologických nálezů.
Kdo a jak hrad postavil
Areál leží kousek pod vrcholem 1010 metrů vysoké hory Valy nedaleko osady Popelná, asi 7 kilometrů od Kašperských Hor. Skládá se z vyvýšené akropole a předhradí o celkové délce 370 metrů a šířce 80 metrů. Stále dobře dochované hradby dosahují výšky až pěti metrů. Na výstavbě tak mohutného hradiště, navíc na tak nepřístupném místě, se muselo podílet několik stovek lidí po dobu minimálně 4 měsíců. Přesto zde po nich nezůstaly žádné památky.
Takové množství lidí muselo něco jíst, někde bydlet a s něčím pracovat. V okolí se ale nenašla jediná odpadní jímka nebo alespoň úlomek nějakého nástroje. To zavdalo podnět k mnoha spekulacím. Dávná pověst přisuzuje Obří hrad právě obrům, nechybí ani hypotézy o tajemných dávných nebo i mimozemských civilizacích.
Na jednu z nich se můžete podívat v následujícím videu, které zároveň hezky ukazuje areál Obřího hradu v celé své kráse:
Světélkující obří kost
Kdysi tady prý lidé vykopali obrovskou, tři metry dlouhou kost, která navíc ve tmě světélkovala. Ta podle lidové fantazie měla patřit jednomu z obrů, kteří zde žili. Pověst říká, že před dávnými lety přišel k obrům chudý krejčí žádat o pomoc. Obři ale s lidmi nechtěli mít nic společného a chudáka vyhodili. Ještě za ním mrštili kámen. Jak se ale ukázalo, nebyl to jen tak obyčejný kámen, ale hrouda zlata a milý krejčí tak už nikdy nedřel bídu s nouzí.
Příznivci archeoastronautických teorií Ericha von Dänikena připisují tajemnou kost návštěvníkům z vesmíru, kteří si zde měli údajně dávat tajné schůzky s pozemšťany. Popřípadě na hradišti měli zástupci mimozemských civilizací přebývat a pozorovat odtud dění na zemi.
Vzhledem k tomu, že většina mýtů a pověstí v sobě skrývá skutečné jádro, je možné, že tajuplná kost patřila dinosaurovi. Je pravda, že fosilních pozůstatků pravěkých ještěrů u nás není mnoho a ze Šumavy nejsou známé žádné. Přesto takovýto nález, byť velmi zredukovaných rozměrů, není nereálný. Ani světélkování není až takovou záhadou, vždyť to dokáže třeba i fosfor, který je součástí kostí, nebo různé mikroorganismy.
Hradiště bez nálezů
Jak už bylo řečeno, mnohem větší záhadou je absolutní absence dobových artefaktů. Ačkoliv bylo naleziště od počátku 20. století velmi dobře několikrát prozkoumáno, k překvapení všech badatelů archeologické sondy nikdy neposkytly materiál k přesnější dataci a účelu stavby. Většina vykopaného materiálu patří do mnohem mladšího období.
Odborníci se tak stále neshodli, jestli hradiště pochází z doby bronzové, nebo železné. Někteří si myslí, že je dokonce ještě starší. Vzhledem k nedostatku dobových nálezů, špatné dostupnosti i umístění vysoko v horách, kde se sněhová pokrývka může držet od listopadu do května, archeologové usuzují, že nebylo trvale obydleno, ale sloužilo k nějakému konkrétnímu speciálnímu účelu.
Pevnost nebo svatyně?
Mohlo sloužit jako pevnost k ochraně zlata ze šumavských rýžovišť, nebo jako útočiště a ochrana před cizími nájezdníky. Tomu by odpovídala špatná přístupnost hradu, ale v okolí Obřího hradu není získávání zlata doložené. Pět metrů vysoké a 12 metrů silné hradby mohly poskytovat dobrou obranu, stojí ale na místech, která už tak jsou dosti špatně dostupná, naopak zcela chybí tam, kde nejsou žádné přírodní překážky, které by případné dobyvatele zastavily.
Mohlo se tak jednat o keltskou svatyni. Už Julius Caesar psal, že druidové v určitou dobu v roce zasedali na odlehlém posvěceném místě a projednávali důležité věci Keltů. Přímo na akropoli se nachází kamenný stolec, rozměrově i tvarem připomínající lidské tělo, a také kamenná brána do samotného areálu evokuje vstup do míst, ze kterých je možné se spojit s nadpřirozenem.
Jednoznačné odpovědi stále nejsou. Obří hrad je magické místo, kde záhadu najdeme na každém kroku. Také je odtud nádherný výhled do okolí. Přístupný je bez omezení a dostanete se k němu po náročném dvoukilometrovém výšlapu po žluté značce z Popelné u Nicova.
Zdroje: regiony.rozhlas.cz, cs.wikipedia.org, lumyd.eu
