Archeolog Mark Altaweel z University College London popsal své první dojmy: "Kdybych tohle viděl kdekoli jinde na světě, okamžitě bych řekl, že to vytvořil člověk. Ale tady jsme uprostřed Antarktidy – odkud by se to tu vzalo?"
Záhadná struktura je široká zhruba 120 metrů a svým tvarem připomíná hradiště, jaká stavěli staří Slované nebo třeba Keltové – kruhové opevněné osady obehnané valem a příkopem. Při pohledu z výšky je jim půdorys až znepokojivě podobný – jako by se pod ledem skrývaly dávné zdi, vyznačené precizně do tvaru, který má jasný smysl a účel. A přitom je jasné, že lidé na Antarktidě nikdy nemohli vzhledem k drsným podmínkám ani žít, natož aby tu stavěli opevněná sídla.
Jižní vítr je krutý
Antarktida je dnes domovem více než tisícovky vědců, kteří zde po celý rok sledují změny klimatu a zkoumají historii naší planety. Mnohá místa ale přesto zůstávají pro lidskou nohu nedostupná. Tam, kde teploty klesají hluboko pod -80 °C a vítr dosahuje rychlosti orkánu, se výzkum provádí téměř výhradně pomocí satelitních snímků. Právě v jedné z těchto extrémních oblastí se nachází i výše popsaná tajemná struktura. Vědci ji tedy ani nemohou prozkoumat osobně.
Profesor fyzické geografie Jonathan Bamber k tomu uvedl, že jde o nejchladnější, nejsušší a největrnější místo na Zemi, vzdálené tisíce kilometrů od jakékoli civilizace. Nabídl přitom možné vysvětlení: struktura mohla vzniknout přírodně, a to vlivem větru, který na sněhovém povrchu vytváří tzv. sastrugi – zvláštní hřebeny a vlny podobné dunám.
Tato teorie však rychle narazila. Tvar, který vidíme na snímku, neodpovídá žádnému známému typu větrné eroze. Jiné vysvětlení proto vědci hledali v pohybu ledu a v tání. Bamber připustil, že mohlo jít o kolaps povrchového, tzv. supraglaciálního jezera, které se propadlo a zanechalo po sobě praskliny připomínající stěny a valy.
Objevenou strukturu si můžete blíže prohlédnout v anglickém videu:
Záhada starých civilizací
Protože se k podivné struktuře nelze fyzicky dostat, veškeré hypotézy zůstanou ještě dlouho nepotvrzeny. Ovšem myšlenka, že by mohlo jít o hradiště prastaré neznámé civilizace, nejspíš opravdu pochází jen ze světa fantazie, přestože se podobné kruhové struktury objevovaly napříč celým starověkým světem – od tureckého monumentu Göbekli Tepe přes slovanská hradiště a britské "henge" až po mystické kruhové stavby v Jihoamerických Andách.
Vědce ani laickou veřejnost nepřestává fascinovat obdobný stavební styl dávných kultur, které se teoreticky nikdy nemohly navzájem setkat. Už to samo o sobě je látkou k zamyšlení a spekulacím. Že by se však podobná kultura usadila i v nehostinné Antarktidě, je podle vědců vyloučeno.
Krunýř obří želvy
Bizarní satelitní snímek nicméně nepřestává přitahovat pozornost uživatelů sociálních sítí, kteří nad ním dodnes dumají. Některým připadá doslova děsivý: "Viděl jsem film Věc, a s tímhle nechci mít nic společného," napsal jeden z uživatelů serveru Reddit. Odkázal tím na kultovní americký horor z prostředí Antarktidy, ve kterém mimozemská forma života imitovala pozemské organismy. "Vypadá to jako zlaté doly v Africe," napsal jiný diskutující. Záhadu nakonec "rozřešil" neznámý vtipálek: "Co všichni blbnete? Vždyť je to krunýř obří želvy!"
Upřímně, opravdu to tak vypadá. Bohužel ale nemáme žádný důkaz o tom, že by na naší planetě někdy žily 120-metrové želvy, takže tato hláška zůstane jen vtipem.
Zdroje: express.co.uk, thesun.co.uk, reddit.com, youtube.com
