Triglavský národní park a jezero Bled
Srdcem slovinské přírody je Triglavský národní park, který se táhne západem země až k rakouské hranici a byl pojmenován podle nejvyšší hory Slovinska – Triglav (2864 m n. m.). Na podzim jsou lesy v podhůří Julských Alp tak barevné, až oči přecházejí, a nejvyšší vrcholky hor už pokrývá první poprašek sněhu. V tomto období je nicméně lepší zvolit procházky a túry jen v níže položených částech parku, protože horské chaty a stezky ve vyšších polohách už mohou být zavřené.
Co si však ve Slovinsku žádný turista nesmí nechat ujít, je jezero Bled. Magii tohoto místa objevili v dávných dobách už pohané, kteří na ostrůvku uprostřed jezera postavili svou svatyni. Na jejím místě později vyrostl kostel zasvěcený Panně Marii, k němuž se můžete vypravit na linkové výletní lodi nebo na tradiční loďce zvané pletna. Na skále nad jezerem se pak tyčí majestátní hrad, jehož základy sahají až do 11. století.
Okolí jezera proslulo termálními prameny, jejichž léčivá voda je svedena do některých hotelových bazénů. Najdete tu také nenáročné turistické stezky, které vás zavedou na úchvatné vyhlídky. Výlet k jezeru Bled vás potěší i tím, že tu nebývá přeplněno, ačkoli se jedná o jednu z největších slovinských atrakcí. Pospěšte si tedy, než tuto nenápadnou zemi objeví všichni naši paštikáři.
Jeskyně se záhadnými mloky
Velkým turistickým lákadlem Slovinska jsou krasové jeskyně Postojna, kterými se projedete ve vláčku po 140 let staré kolejnici. Kromě tajemných chodbiček a prostorných sálů s obřími krápníky si tu prohlédnete také jednoho z nejzáhadnějších živočichů planety. Jeskyně jsou totiž domovem macaráta jeskynního, jemuž se přezdívá "lidská ryba" nebo "olm". Jde o zvláštního růžového mloka, který žije a loví v naprosté tmě. Nevyvinul se mu zrak a na rozdíl od jiných obojživelníků v dospělosti setrvává pod vodou a nadále dýchá žábrami. Co je naprosto fascinující, tento podivný živočich se dožívá stovky let a vydrží až deset let bez potravy. Prohlédnout si ho můžete v následujícím videu:
Nevšední podívanou nabízejí i jeskyně Škocjanské, které jsou dokonce zapsány na seznamu UNESCO. Zde se projdete nad nejhlubším podzemním kaňonem v Evropě, jímž protéká průzračná řeka. Systém jeskyní propojují přírodní i uměle vytvořené můstky a cestou se mimo jiné pokocháte pohledem na panenské vodopády.
Pastviny a salaše
Pokud milujete romantiku starých časů, vydejte se na náhorní plošinu do Kamnicko-Savinjských Alp na severu země. Turisté tuto oblast téměř neznají, a přitom právě tady najdou to opravdové kouzlo slovinského folkloru a pořídí jedinečné fotografie. V krajině pastvin a salaší známé jako Velika Planina se dodnes pasou krávy a místní obydlí si zachovala původní ráz. Mléko, tvaroh a sýr se tu vyrábí tradiční cestou a čerstvé výrobky lze zakoupit takřka na každé salaši. Interiéry chalup jsou už dnes zmodernizované a některé salaše nabízejí ubytování. A pokud byste se rozhodli sem zajet v zimě, přibalte si lyže či běžky. Velika Planina nabízí menší lyžařský areál i upravené běžecké trasy.
Tipy pro podzimní návštěvu Slovinska:
- Zvolte vrstvené oblečení – rána bývají chladnější, odpoledne příjemná, ale ve vyšších polohách může být zima i čerstvý sníh.
- Na výlety vyrážejte dříve – dny jsou kratší a počasí se může změnit každou hodinou.
- Před odjezdem zkontrolujte otevírací dobu horských chat, turistických tras a silnic přes průsmyky – na některých místech se už v říjnu objevuje sníh a komunikace se uzavírají.
Zdroje: objevuj-slovinsko.cz, radynacestu.cz, slovinsko.cz
