Za pár korun po celém městě. Tato služba je určená seniorům, ale skoro nikdo ji nezná

Jde o službu zvanou Senior taxi, kterou už několik let nabízejí desítky českých měst. Jen málokdo o ní ale ví, a ještě méně lidí ji skutečně využívá. Myšlenka je přitom velmi jednoduchá. Města ve spolupráci s místními dopravci nebo organizacemi zavádějí službu, která je určena výhradně seniorům a v některých případech také osobám se zdravotním postižením. Za symbolický poplatek – obvykle v řádu několika desítek korun – je možné nechat se odvézt téměř kamkoliv po městě nebo jeho blízkém okolí.

Ceny se pohybují mezi 20 až 40 korunami za jednu jízdu, přičemž skutečné náklady na přepravu jsou často mnohonásobně vyšší. Rozdíl dotuje město. Nejde ale jen o levné taxi. Důležité je rovněž vědět, že tato služba bývá často dostupná i tam, kde běžná městská doprava nezajíždí. Umožňuje tak seniorům zachovat si větší nezávislost, samostatnost a hlavně důstojnost. Už žádné stresy z přestupů, obavy z neznámého prostředí nebo čekání na spoj v dešti. Auto přijede až před dům a odveze seniora přímo tam, kam potřebuje. A v případě potřeby i zpět.

Senior taxi funguje téměř po celé republice

Služba senior taxi funguje například v Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, ale také v menších městech jako je Třebíč, Blansko, Turnov, Mělník nebo Vysoké Mýto. V některých případech je nutné si zažádat o průkaz senior taxi, jinde stačí jen zavolat nebo rezervovat jízdu online. Většinou je určena lidem nad 65 nebo 70 let, výjimečně nad 75 let. Některá města mají podmínky ještě mírnější – například Karlovy Vary umožňují využití služby už od 63 let. Každé město si pravidla nastavuje individuálně. Někde je třeba doložit trvalý pobyt, jinde stačí bydliště.

Senior taxi znám a využívám ho pravidelně už více než dva roky. Pro mě jako sedmdesátiletého člověka s artrózou je to naprostá spása. Dřív jsem se trápil s autobusem, kde jsou ty schody vysoké a na zastávku je to od našeho domu daleko. Teď si zavolám, přijedou až před vchod a odvezou mě třeba k doktorovi nebo na nákup za rozumnou cenu. V Plzni to funguje skvěle, řidiči jsou milí a vždycky mi pomohou i s taškami. Vlastně díky téhle službě můžu být pořád samostatný a nemusím obtěžovat děti, aby mě vozily, řekl naší redakci Josef (72) z Plzně.

Většinou jsou jízdy omezeny na určité časové úseky – např. jen v pracovní dny od 7 do 15 hodin – a na konkrétní typy cest. Nejčastěji se jedná o cesty k lékaři, na úřad, do lékárny nebo na hřbitov. V některých městech je ale možné využít taxi i pro cestu na nákup nebo na návštěvu kulturní akce.

Skutečný smysl služby tkví v něčem hlubším

Nejde jen o pohodlí, ale o možnost být součástí světa i ve vyšším věku. Pocit, že si člověk může vyrazit sám, kdy chce a kam chce, má pro starší generaci zásadní význam. Mnoho seniorů se jinak uzavírá doma a ztrácí kontakt s okolím. A právě to je začátek izolace, osamělosti a v některých případech i psychických problémů. Senior taxi přitom může být malým, ale důležitým mostem zpět do aktivního života. Zajímavé je, že podobné služby fungují i v zahraničí. V Rakousku existuje například tzv. „Seniorenmobil“, který kombinuje komunitní dopravu a městské dotace.

V Německu je běžné, že města provozují tzv. „Bürgerbus“, tedy malý komunitní autobus řízený dobrovolníky, který sváží seniory do obchodů a k lékařům. Ve Skandinávii jsou běžné bezplatné nebo velmi levné dopravní služby, které nabízejí nejen přepravu, ale i asistenci při nástupu nebo doprovod při vyřizování záležitostí. V Kanadě nebo Austrálii pak fungují celé sítě dobrovolníků, kteří seniory převážejí svými vlastními auty. Tam, kde stát selhává, nastupuje často občanská společnost. V českém prostředí tuto roli často plní města, která se snaží vyjít vstříc stárnoucí populaci.

O takové službě mnoho seniorů netuší

Otázkou zůstává, proč je o této službě tak malé povědomí. Často chybí dostatečná informovanost – města sice službu spustí, ale nedostane se k cílové skupině včas nebo vůbec. Senioři většinou nepoužívají internet, nesledují městské weby a informace se k nim nedostanou. Někteří se také ostýchají zeptat nebo mají obavy z toho, že to stejně nebude pro ně. Přitom právě oni by mohli z této pomoci nejvíce těžit.

O senior taxi jsem slyšela, ale upřímně řečeno, ještě jsem ho nevyužila. Tady ve Vsetíně se o tom začalo mluvit teprve nedávno. Já zatím všude dojdu pěšky nebo autobusem, i když už mi táhne na sedmdesát. Ale uznávám, že jak jsem minulý měsíc byla nemocná, docela by se mi hodilo. Kamarádka mi říkala, že v sousedním městě to funguje dobře, ale tady? Nevím, jestli by to stálo za to zkoušet. Bojím se, že by to mohlo být drahé, nebo že bych musela dlouho čekat. Možná až nebudu tak pohyblivá jako teď, tak o tom začnu uvažovat, řekla naší redakci paní Marie (69) ze Vsetína.

Není výjimkou, že i tam, kde služba funguje již několik let, o ní řada seniorů nemá tušení. Nejde přitom o žádnou složitou věc – většinou stačí jeden telefonát a domluvit si cestu. Některá města umožňují i pravidelné rozvozy například k obvodnímu lékaři nebo na rehabilitaci.

Jak vysoký je skutečný zájem?

Statistiky bývají kusé, ale podle dostupných údajů některá města evidují jen několik desítek jízd měsíčně. Přitom by se dalo očekávat násobně vyšší číslo. Často je to otázka zvyku – lidé si musí službu „osahat“ a naučit se s ní počítat. Tam, kde se podařilo zorganizovat osvětu – například ve spolupráci s domy pro seniory nebo praktickými lékaři – se využívání služeb zvedlo skokově. Kromě samotné dopravy je navíc možné spojit senior taxi i s další pomocí.

V některých městech doprovází řidič cestujícího až k ordinaci nebo pomůže s nákupem. A právě tyto drobnosti často dělají zásadní rozdíl mezi tím, zda se člověk vydá na cestu, nebo raději zůstane doma. Senior taxi tak není jen přepravní služba. Je to způsob, jak dát starším lidem najevo, že na ně nezapomínáme. Možnost samostatně cestovat, i když už třeba nohy tolik neslouží, znamená pro mnoho lidí mnohem víc než jen pohodlí. Znamená to důstojnost, kontakt se světem a především svobodu. A právě tu bychom měli ve stáří chránit nejvíc.