I přes menší rozlohu jde o přírodní krásu s geniem loci, který předčí i slavné světové vodopády. Najdete je ukryté v hluboké skalní soutěsce potoka Satina. Ten pramení pod mohutným masivem Lysé hory, a jeho neuvěřitelně čistý proud si tu v průběhu staletí vyhloubil koryto, které působí jako brána do jiného světa. V Satinské rokli je klima tak zvláštní, že už první kroky mezi kamennými bloky a zajíkavým zvukem kaskád vám zamotají hlavu – chlad, šero, stíny, mokré kapradiny, obří buky nad vámi.
Tady není dusné ticho lesa, naopak, kolem vodopádů se vznáší mlha, hraje světlo a v teplých dnech tu můžete cítit pohádkový chládek. Pokud odbočíte ze silnice v Malenovicích, sejít dolů trvá pár minut. Náročnější je jen prudší závěrečný sestup po kamenech, který ale zvládne kdokoli v pevné obuvi. Právě nenápadná trasa z obce Malenovice dělá z této lokality místo téměř utajené před davy.
Oáza klidu a balzám na duši
Satinské vodopády tvoří hlavně přirozené přírodní procesy. Zhruba kilometr dlouhá soutěska má hloubku až 15 metrů a v jejích stěnách voda zpracovala pevný pískovec, takže vznikly převisy a kaskády vysoké až tři metry. Hlavní část je pod Korýtkem, kde z pískovcové desky voda padá do tůně s typickým hučením, které pohladí sluch i duši. Voda tu nevypadá mohutně, tvoří jemné peřeje, malé kaskádičky a díky bočním přítokům potoka Satina vznikají další miniaturní vodopády, jež by v jiných zemích slavili jako turistickou senzaci.
Skalní rokle, která tu vznikla, je pravý mokrý prales; stěny obrostlé kapradím, buky staré sto let i kamenné schody, které vedou až na dno rokle mezi hladkým pískovcem a stříbrným mechem. V letních vedrech je rokle ze všech stran chráněná korunami stromů a tu teplotu vnímají i otužilci, kteří si tu často dávají ledové wellness i v zimě. Romantiky tu čeká ticho, borůvčí, čistý vzduch a vůně letitého lesa. Nejvíc tu ale vyniknou kapky v dešti nebo na podzim, když slunce rozsvítí oranžové listí.
Jak se k Satinským vodopádům dostat?
Ideální je zaparkovat třeba u hotelu Rajská bouda v Malenovicích a pak se držet žluté turistické stezky. Na trase jsou i dvě staré horské hospůdky. Samotná cesta k vodopádům měří necelé 3 km, dá se zvládnout i s dětmi, jen poslední kamenné schody vedou prudším lesem. Trasa je poklidná a bez davů. Nejoblíbenější je tzv. Medvědí stezka – jeden z nejkrásnějších beskydských okruhů.
To, co dělá Satinské vodopády jedinečnými, je právě krajina, původní suťové lesy, kyselé bučiny, chráněné mechy, vzácní chrostíci v potoce. Romantické zákoutí je oblíbené na focení i otužování. Místní příroda byla v roce 2006 vyhlášena přírodní památkou a stále zde žije mnoho vzácných živočichů a rostlin. Kdo projde roklí v podvečer, zakusí temné stíny, vůni dřeva a zvuk hučící vody, který je doslova meditační.

Satinské vodopády stále zůstávají stranou hlavních atrakcí Beskyd. Lysou horu každý rok dobývají tisíce turistů, ale k vodopádům míří jen málokdo. Díky tomu tu vládne ticho a pohoda. Pravý ráj milovníků přírody. Tajemství beskydské divočiny si tak užívá jen pár zasvěcených.
Zdroje: poznavejtebeskydy.cz, turistickamapa.cz, beskydyportal.cz