Podle zprávy Evropské komise byla už v létě 2022 téměř polovina Evropy v tzv. varovném stavu sucha. Půda ztratila vláhu, ubylo zelených ploch a voda v řekách se místy omezila na úzké louže mezi blátem. V některých oblastech se kvůli nízké hladině řek a přehrad dokonce omezila výroba elektřiny – chyběla totiž voda pro turbíny i pro chlazení elektráren. Odborníci hovořili o nejhorším suchu, jaké Evropu postihlo za posledních 500 let.
Voda mizí před očima
Když vědci porovnali satelitní snímky z let 2021 a 2022, rozdíl byl šokující už jenom s odstupem jediného roku. Tam, kde se dříve rozprostírala svěží zeleň, zůstaly vysušené plochy a pustiny. Nejvíce postižené oblasti byly vidět v jihovýchodní Anglii, ve Francii a v Německu, ušetřeno ale nebylo ani Španělsko a Itálie. Místo zelené letní Evropy snímky zobrazily kontinent, ze kterého jako by někdo vysál všechnu šťávu.
Voda však nemizí jen z povrchu. Z mapování podzemních zásob provozovaného projektem G3P vyplývá, že zásoby vody v evropských půdách jsou na nejnižší úrovni za posledních dvacet let. Podle vedoucího projektu Andrease Günthera začal problém už kolem roku 2018, kdy Evropa zažila sérii mimořádně suchých let. Krátká období dešťů pak sice přinesla naději na zlepšení, ale nikdy nestačila doplnit, co se ztratilo. "Mnoho oblastí dosáhlo v roce 2022 svého historicky nejnižšího stavu," říká Günther.
Sucho odhalilo zapomenutou vesnici
Sucho má i velmi konkrétní tvář. V Katalánsku se voda v přehradě Sau propadla tak nízko, že se z ní vynořily ruiny vesnice, kterou kdysi zaplavila. Místní úřady na ten popud dokonce rozhodly o úplném vypuštění přehrady – nejen proto, že hladina klesla na pouhých deset procent, ale i kvůli hrozícímu úhynu ryb, jejichž těla mohla zbytky vody kontaminovat. Přehrada přitom sloužila jako zdroj pitné vody pro pět milionů lidí...
Podobně kritická situace nastala i ve Francii. Jezero Montbel na jihu země kleslo pod 30 procent své kapacity a v okolí se vyhlásila přísná omezení – zemědělci museli snížit spotřebu vody na polovinu a k šetření s vodou byli vyzváni i běžní obyvatelé.
Riziko povodní
Evropa se nicméně v posledních letech potýká i s častějšími záplavami. Na první pohled to působí jako paradox, ale jak upozornila Evropská agentura pro životní prostředí, extrémní sucho i povodně jsou dvě strany téže mince. Klimatická změna narušuje vodní cyklus a zvyšuje množství vodní páry v atmosféře, což vede k nepředvídatelnému střídání extrémů. Někde prší tak vydatně, že vznikají ničivé záplavy, jinde voda z oblohy nespadne celé měsíce.
Evropa tak vstupuje do nového období, kdy voda – ta nejdůležitější životadárná tekutina na planetě – přestává být samozřejmostí. Satelitní snímky, které ještě před pár lety vypadaly jako pohlednice plné zeleně, dnes působí spíš jako varování. Vzhledem ke klimatické změně se ani před námi nerýsuje naděje, že by příští léta byla zelenější.
Zdroje: newsweek.com, abcnews.go.com, guardian.com
