Když nejmenovaný Švéd začal na své letní chatě nedaleko Stockholmu kopat do země, naskytl se mu zvláštní výjev. V zemině se vedle žížal lesklo něco stříbrného. Rybář kopal dál, až odhalil obrovský poklad čítající až 20 tisíc kusů stříbrných mincí. Mezi nimi se našly také korálky, přívěsky a prsteny. Celý nález váží kolem šesti kilogramů a podle archeologů pochází z 12. století.
"S největší pravděpodobností jde o jeden z největších stříbrných pokladů z raného středověku, jaký byl kdy ve Švédsku nalezen. Zatím nevíme přesně, kolik mincí obsahuje, ale mohlo by jich být přes dvacet tisíc," uvedla ve svém prohlášení Sofia Anderssonov, odbornice na památkovou péči ze Stockholmské krajské správy.
Poklad z období Knuta I. Švédského
Poklad před dlouhými staletími někdo uložil do měděného kotlíku, který se však do dnešní doby nezachoval. Poctivý nálezce postupoval podle zákona a o objevu ihned informoval místní úřady. Archeologové nyní místo zkoumají a poklad postupně čistí. Už nyní jsou ale k dispozici výsledky předběžného vyšetřování.
Podle nich většina mincí pochází z období vlády švédského krále Knuta I. Švédského, který panoval mezi lety 1167 a 1195. Odkazuje na to nápis KANUTUS, což je latinská obdoba jména Knut. Kromě těchto peněz a šperků poklad obsahoval i vzácné biskupské mince, které razili tehdejší církevní představitelé. Poznat je lze podle motivu biskupa držícího berlu.
Kdo mince ukryl do země?
Konec 12. století byl pro Švédsko velmi neklidným obdobím. Země tehdy vedla vojenské výpravy do Finska a řada oblastí byla zasažena válečnými konflikty. Lidé se obávali o svůj majetek a nastřádané peníze a cennosti mnoho z nich ukrývalo právě do země. Člověk, který poklad schoval u letní chaty rybáře, měl pravděpodobně stejné motivace, pro zakopané věci se už nikdy nevrátil. Zda zemřel, nemohl najít místo výkopu nebo cennosti jednoduše nechal ležet v půdě pro své potomky, se můžeme jen dohadovat.
"Skutečnost, že stříbro je smíchané s korálky a dalšími ozdobami, napovídá, že šlo o osobní bohatství, které někdo ukryl v obavách o jeho ztrátu," vysvětluje ředitelka Středověkého muzea ve Stockholmu Lin Annerbäck.
Nálezce čeká nejspíš odměna
O dalším osudu unikátního nálezu rozhodne Národní památkový úřad, který také určí, zda bude nálezce finančně odměněn. Ve Švédsku totiž platí zákon o ochraně kulturního dědictví, podle kterého musí každý, kdo najde historický poklad, nález nahlásit a nabídnout státu možnost jej odkoupit.
Objev z časů, kdy ještě neexistovala švédská metropole
Třebaže byl poklad nalezen u švédského hlavního města, zajímavostí je, že v době svého uložení Stockholm, jak ho známe dnes, ještě neexistoval. První zmínka o městě s tímto jménem pochází z roku 1252. Teprve později se stal největším městem Švédska.
"Je to zcela výjimečný objev. Žádné jiné středověké poklady ze Stockholmu nemáme. A navíc se zdá, že je opravdu rozsáhlý. Je to velmi vzrušující," doplňuje Annerbäck.
O dalších zjištěních budou archeologové informovat veřejnost. V budoucnu by se poklad mohl dočkat i svého vystavení v muzeu.
Zdroje: Live Science, Wikipedia, Länsstyrelsen Stockholm
