Rekonstrukce starých domů většinou neskrývají nic dobrého – plesnivá omítka nebo shnilá podlaha pod kobercem? Nic výjimečného. Že by se však ta nekonečná dřina proměnila v dobrodružný film? To by asi nikoho nenapadlo. No, a přesně k tomu se tahle renovace přiblížila nejvíce.
Náš dnešní vyšší vzrůst jim přinesl bohatství
Tenhle fascinující příběh se stal v jedné malé osadě South Poorton. Je to místo v nádherné západní Anglii. Dům, který nese název osady a pouze dovětek „Farm“, tu stojí již od doby, kdy v Anglii ještě vládli Stuartovci. Tento dům, který dýchá historií, si právě Robert a Betty pořídili. Chtěli mu jednoduše vdechnout nový život tím, že se stane jejich domovem.
Betty v té době pracovala jako zdravotní sestra a její manžel Robert byl zemědělským inženýrem a dům se jim zdál dokonalý. O historii tohoto místa věděli jen to základní, a tak by je nikdy nenapadlo, že narazí na poklad, který byl opravdu pořádně skryt, a to asi 400 let. Jak na něj přišli?
No, oba mají dnešní průměrnou výšku, a tak měli problém. Stropy vzrůstu moderního člověka neodpovídaly. Pokud se nechtěli Betty s Robertem krčit, byla na řadě pořádná dřina. Aby se vyhnuli složité přestavbě, měli jen jedinou možnost, a to snížit úroveň podlahy. Ještě, že se na to nevykašlali, protože pak by poklad zůstal skryt další dlouhé roky.
Rána krumpáčem změnila vše
Do práce na podlaze se Robert pustil v říjnu 2019. Byl to klasický sychravý večer, kdy musel Robert pro práci použít reflektor. Popadl krumpáč a začal rozbíjet stávající beton i hlínu pod ním. No a když byl v hloubce asi šedesáti čísel, narazil na něco tvrdého. No, nebyl to beton ani kámen. O tom ho ujistil zvuk, který připomínal rozbití hrnku.
Začal tedy hlínu opatrně prohrabovat ručně a najednou viděl, jak se z nějaké hliněné misky sype něco, co se leskne. První ho napadlo, že se jedná o střepy nebo hřebíky. Ale pak ve světle reflektorů poznal, že se jedná o mince. Byla jich hromada, a tak zavolal Betty a společně je začali sbírat do obyčejného kýble.
Kolik mincí Robert s Betty našli? No, v jejich kyblíku bylo nakonec 1 029 mincí. Skvělé na tom bylo, že sbírka neobsahovala jen nějaké drobné, ale především zlaté a stříbrné ražby, které byly vydávány v průběhu jednoho století. V kbelíku jste tak našli alžbětinské stříbrné šilinky, ale i zlaté mince krále Karla I.
Tento poklad však značil strach
Samozřejmě, že se mladý pár nejprve radoval, to by dělal asi každý, ale pak je napadla otázka. Proč by někdo zakopával takový poklad, a hlavně, proč pod podlahou jejich domu zůstal? Uspokojivou, ale ne úplně jasnou odpověď může naznačit datace nejmladších mincí, a to rok 1644. Tou dobou v Anglii probíhala občanská válka mezi králem a parlamentem.
No, a zrovna Dorset té doby nebyl úplně ideálním místem pro život. Právě tudy totiž táhla vojska, a nikdo si tenkrát nemohl být jistý ani životem, natož majetkem. Podle historiků je tak možné, že majitelem mincí byl nějaký místní bohatý sedlák, který se rozhodl tímto způsobem své bohatství ochránit.
Ano, jednalo se jistě o chytrý tah, ale proč se pro peníze nevrátil? Logicky jej stihl nedobrý, ale hlavně nečekaný konec. Jejich majitel mohl padnout v bitvě (v okolí jich bylo dost), ale také mohl skončit ve vězení. Poklad jej tak mohl stát i život. Pravdu se dnes už asi nedozvíme, vždyť jsme ani o pokladu nevěděli, dokud si Robert nevzal svůj krumpáč.
Z kuchyně do aukční síně
No, po radosti přišly i starosti, protože cesta tohoto pokladu do světa nebyla úplně jednoduchá. I Velká Británie má své zákony o pokladech, podle kterých Fooksovi postupovali. Svůj nález tak poctivě nahlásili a jejich mince putovaly do Britského muzea k odbornému posouzení.
Jasně, že měl poklad svou historickou hodnotu, ale muzeum se rozhodlo, že nechce v tomto případě využít své předkupní právo. Celý poklad se tak vrátil ke svým nálezcům. Ti, nevěděli, co s ním přesně dělat, jen že by měl mít hodnotu asi 35 000 liber. No, poklad jim nakonec vynesl o dost víc.
Robert a Betty se totiž nakonec rozhodli svěřit prodej renomované aukční síni Duke's v nedalekém Dorchesteru. A aukce, která proběhla na jaře 2024, předčila všechna očekávání. Každý sběratel chtěl vlastnit kousek tohoto pokladu.
Úplně nejdražší byla již výše zmíněná zlatá mince Karla I. z roku 1636. Ta samotná se totiž prodala za 5 000 liber. Celkový výtěžek pak činil 60 740 liber (to je asi 1,8 milionu korun).
Pro Betty a Roberta Fooksovy to byl pohádkový konec náročné rekonstrukce. Tyhle peníze jim pomohly zaplati část nákladů na opravu domu.
Tento příběh nám připomíná, že historie je všude kolem nás (nebo pod našima nohama). Rozbitá miska z farmy South Poorton je němým svědkem lidské tragédie ze 17. století, ale také důkazem neuvěřitelné náhody století jednadvacátého. Až budete příště kopat na zahradě nebo ve sklepě, mějte oči otevřené. Nikdy nevíte, jaké tajemství čeká právě na vás.
Zdroje: popularmechanics.com, thehistoryblog.com, theguardian.com
