Život cestovatele

9. 11. 2025

Markéta Paločková

Mimo Evropu

Z řeky Tigris opadla voda a vynořil se zázrak. Na dně dřímalo 3000 let staré sídlo záhadné vyspělé civilizace

Řeka Tigris obklopená skalisky, v nichž se ukrývá množství jeskyní

Zdroj: Shutterstock

Když kvůli extrémnímu suchu ustoupila voda v řece Tigris, objevily se pod hladinou pozůstatky města, které po tisíce let spalo skryté před světem. Tam, kde dřív šuměla jen voda, vystoupily zdi, nádoby a stopy dávného života. Každý nový nález odhaluje střípky příběhu zapomenuté civilizace, která měla zajímavou historii.

Voda se z nádrže Mosul začala stahovat pomalu, jako by váhala, zda má odhalit to, co tak dlouho chránila. Archeologové, kteří oblast sledovali, si zprvu nebyli jistí, co přesně voda tajila. S každým dalším krokem ale bylo jasnější, že stojí na místě, které pamatuje dobu, kdy se psaly dějiny jinak než dnes.

Z kamenných základů vystupovaly obrysy staveb, které kdysi tvořily centrum života. Mezi nimi se objevily nádoby, nástroje a hliněné tabulky pokryté klínovým písmem. Ticho, které tu vládlo po tisíce let, se začalo měnit v příběh. A ten příběh nebyl obyčejný. Vědci se ocitli uprostřed něčeho, co připomínalo scénu z dávno zapomenuté kroniky. Každý nález měl svou váhu, každý detail mohl být klíčem k pochopení světa, který zmizel beze stopy.

Říše, která zmizela z dějin

Teprve později se ukázalo, že nalezené město patřilo civilizaci, o které se dlouho jen spekulovalo. Říše Mittani byla mocná, ale její stopy jsou rozptýlené a neúplné. Vládla v době bronzové, soupeřila s Egyptem i Asýrií, ovládala obchodní cesty a měla propracovanou správu. Přesto se o ní dochovalo jen málo písemných záznamů a mnohé detaily její správní struktury nebo rozsah vlivu zůstávají dodnes nejisté.

Město, které se vynořilo z hlubin, se nazývá Kemune. Leží v oblasti, kde kdysi Mittani rozvíjela svou moc. Archeologové se domnívají, že bylo zničeno zemětřesením, což by mohlo vysvětlit, proč se jeho struktury dochovaly v tak dobrém stavu. Tato teorie však zůstává hypotézou, protože přímé důkazy o přírodní katastrofě zatím chybí. Rychlé zasypání a následné zatopení uchovalo město jako v časové kapsli. Až nyní, po tisících letech, se znovu dostalo na světlo.

Co všechno se našlo na nalezišti?

Zbytky paláce s mohutnými zdmi ukazují, že šlo o významné sídlo. Skladovací budovy naznačují, že se zde uchovávaly zásoby, možná obilí nebo víno. Keramika prozrazuje detaily každodenního života. A tabulky s klínovým písmem mohou odhalit jména králů, obchodní dohody nebo náboženské rituály. Zajímavé je, že jazyk použitý na některých tabulkách neodpovídá běžné sumerské nebo akkadské tradici, ale nese znaky uralských nebo indoíránských jazyků, což odpovídá specifickému kulturnímu okruhu Mittani.

archeolog na nalezišti drží starou vázu
Každý nový objev přinášel nadšení i úctu k dávné historii. Zdroj: Shutterstock

Každý nalezený předmět je jako dílek skládačky, která pomáhá rekonstruovat obraz dávné civilizace. Práce na místě probíhaly v náročných podmínkách. Tým musel jednat rychle, než se voda vrátí a pohltí město znovu. Bez elektřiny, s omezeným vybavením, pod tlakem času. Přesto se podařilo zachytit jedinečný okamžik, kdy minulost promluvila. Archeologové pracovali s vědomím, že každá hodina může být poslední a že to, co se jim podaří zachytit, může být nenahraditelné.

V některých místnostech se našly zbytky nádob, které mohly sloužit k uchovávání potravin nebo tekutin. Jinde byly patrné stopy po ohništích, což naznačuje, že se zde nejen vládlo, ale i žilo. Tabulky byly nalezeny v keramických nádobách, pečlivě uložené, jako by je někdo chtěl uchovat pro budoucnost. Zbytky zdí, vstupů a podlah jasně ukazují, že šlo o důležité místo.

Objev není jen archeologickou senzací

Je to připomínka toho, jak křehká je naše paměť. Pod hladinou řeky se skrýval příběh, který mohl zůstat navždy zapomenut. Klimatické změny, které způsobily ústup vody, odhalily poklad, ale zároveň ukázaly, jak nestabilní je rovnováha přírody.

Pro vědce to byla šance poznat jednu z nejméně prozkoumaných civilizací starověkého Blízkého východu. Nalezené střepy, tabulky i zdi mohou změnit naše chápání dějin. Právě takové objevy dokazují, že historie není jen soubor dat, ale živý organismus, který se stále vyvíjí.

Zdroje: ČT24, Wikipedie, Deník, My modern met

Kam dál

Předchozí

Následující