Podle předpovědi meteorologů se s námi leden rozloučí teplotami pod bodem mrazu. Noční teploty se mají pohybovat kolem -8 °C, přes den se rtuť teploměru nevyšplhá nad 0 °C. Začátek února má přinést krátké oteplení, ale pouze ve dne. V noci má nadále panovat mráz.
V únoru mělo panovat jarní počasí
Meteorologové předpovídali letošní únor jako nadprůměrně teplý. Počasí mělo připomínat začátek jara. Změnu však přinesl polární vír, kterému se nepodařilo udržet arktický vzduch v oblasti, do které patří. Následkem je pronikání studeného arktického vzduchu dále na jih, včetně území naší republiky.
Konec ledna a začátek února bude mrazivý. Noční teploty klesnou na -8 °C. Denní teploty se budou zpočátku pohybovat kolem 0 °C, koncem týdne se mohou vyšplhat až na příjemných 7 °C. Ve druhé dekádě má polární vír zesílit a díky tomu udržet arktický vzduch v severních polárních oblastech. Jeho zesílení sice mívá za následek oteplení, avšak počasí ovlivňuje nejen jeho síla. Jeho chování je navíc nevyzpytatelné.
Mrazivá tlaková výše
Tlaková výše (anticyklóna) je v létě vítaná, protože přináší jasnou oblohu a teplé počasí. V zimě však naopak přináší ochlazení. „Při anticyklonálním počasí jsou předpovídány lokálně i větší mrazy, přičemž nejvyšší denní teploty se budou pohybovat kolem 3 °C, výjimečně nejsou vyloučeny i celodenní mrazy (hlavně při inverzním počasí),“ sdělili meteorologové.
Podle nich má být nejchladněji v týdnu od 9. do 15. února. Únor má být srážkově podobný lednu. Stejně jako v lednu se pravděpodobně dočkáme překvapení v podobě sněhové nadílky.
Polární záře i v naší republice
Chcete-li vidět polární záři, nemusíte jezdit do Dánska, Norska, Švédska, Finska ani do Kanady nebo na Aljašku. Před několika dny se objevila i v naší republice. Příčinou byla větší aktivita slunečních skvrn, způsobující sluneční bouře. Jsou-li příliš silné, uvolní obrovské množství elektricky nabitých částic, které se rozšíří daleko za své obvyklé hranice.
Jak vzniká?
Příčinou jejího vzniku je interakce plynů v zemské atmosféře se slunečním větrem, což je proud elektricky nabitých částic, vystřelujících ze Slunce do všech směrů. Když doletí k Zemi, narazí do jejího magnetického pole a odrazí se směrem k oběma pólům.
Co rozhoduje o její barvě
Některé elektricky nabité částice se zachytí ve vrstvě atmosféry, nazývané ionosféra, kde se srazí s atomy kyslíku a dusíku a nabudí je další energii, která se uvolňuje v podobě světelných částic (fotonů). Obvykle září zeleně, mohou mít i červenou nebo purpurovou barvu, která je směsí červených a modrých světel. Barva polární záře označuje, kde a s jakými plyny se srazily elektricky nabité částice.
Přes den jaro, v noci zima
Druhá polovina února má přinést oteplení pouze ve dne, kdy se budou teploty pohybovat okolo příjemných 10 °C. V noci však převezme žezlo zima. Teploty se budou pohybovat kolem -5 °C, v některých oblastech kole mna horách mohou dokonce klesnout až na -15 °C. Koncem února se můžeme dočkat sněhové nadílky, zejména v horských oblastech.
Zima se nechce vzdát
Počasí v první březnové dekádě se nemá příliš lišit od počasí, které má být u nás v druhé polovině února. Během dne má být příjemné teplo, rtuť teploměru se má vyšplhat až na 15 °C. Noční teploty však mají padat až na -10 °C. I v březnu nás může překvapit sněhová nadílka. Na konec zimy si pravděpodobně budeme muset počkat až do jara.
Zdroj: chmi.cz, tn.nova.cz, tn.nova.cz, nationalgeographic.cz,
