Těžba stříbra a měnová reforma
V roce 1300 došlo k velkému přelomu v dějinách Kutné Hory, jelikož tehdejší král Václav II. Vydal nový zákon tzv. Ius regale montanorum, stanovující královská práva nad těžbou stříbra, které se stalo zdrojem většiny královských příjmů. Jednalo se totiž o velmi mimořádný dokument, ve kterém byly zahrnuty všechny důležité podmínky pro chod dolů. Do Kutné Hory, která byla v roce 1318 povýšena město a získala mnoho privilegií, byla díky novému zákonu přenesena také centrální mincovna českého státu na tzv. Vlašský dvůr.
Václav II. tak začal v této době razit jednotné mince neboli Pražské groše, které se staly nejslavnějšími a nejpevnějšími českými mincemi v dějinách. Kutná Hora se tak postupem času stala hlavním finančním centrem českého státu a tím pádem i druhým nejvýznamnějším místem hned po Praze.
Kutná Hora významným městem
Kutnohorské doly oplývaly opravdu nevídaným bohatstvím. Těžba stříbra byla hlavním zdrojem pro financování staveb Lucemburků po celé 14. století. Na samém počátku však Kutná Hora neodpovídala ani zdaleka tomu, jaké bohatství se zde nacházelo. Dřevěné hradby z roku 1304 se však velmi záhy přestavěny na městské zdi se šesti branami a na počátku 14. století se začaly stavit i základy většiny měšťanských domů.
Osídlení města se začalo pomalu rozrůstat. Dřevěné kaple se začala přestavovat na důstojnější stavby, byly postaveny lázně, radnice, městská škola, špitál, a padlo také rozhodnutí začít stavět katedrálu sv. Barbory. Výstavba proběhla kolem roku 1380. V tomto období, kdy se město začalo rozšiřovat, však pomalu začaly docházet povrchové zdroje stříbra. Musely tak být zahájeny nové postupy pro těžbu, jenž vyžadovaly složitější technické vybavení. Celá těžba kvůli tomu musela na nějaký čas zpomalit, čímž došlo ke snížení nejen kvality pražského groše, ale také ke snížení celkové produkce.
Období Husitských válek
V období husitských válek byl Janem Žižkou zničen nedaleký sedlecký klášter u Kutné Hory a odpůrci kališníků byli nuceni město opustit. Město pak bylo vypáleno a nově osídleno radikální husitskou stranou, tzv. tábority, kteří zde zůstali až do roku 1434, kdy proběhla bitva u Lipan. V důsledku Husitských válek upadla ražba mincí kvůli zhroucení důlní činnosti. Ta byla obnovena až ke konci vlády Jiřího z Poděbrad.
K obnovení a rozkvětu Kutné Hory došlo však až o něco později, když byl během sněmovního jednání zvolen za nového českého krále Vladislav Jagelonský. Za jeho vlády došlo nejen k obnově těžby v dolech, ale také k ražbě mincí.
Na počátku 16. století tak Kutná Hora stále značně vynášela a zdálo se, že město má nevyčerpatelné bohatství. Horníci však museli čím dál tím více sestupovat do hloubek, kde se začalo objevovat nebezpečí spodních vod, což později vedlo k uzavření nejslavnějšího oselského dolu. V roce 1547 pak byla ukončena i ražba českých mincí.
Zdroje: destinace.kutnahora.cz, czechindex
