Britská společnost Magellan, která se zabývá mapováním tajemných mořských hlubin, má za sebou obrovský úspěch. Jednomu z jejích výzkumných týmů se v roce 2023 podařilo objevit ve vraku slavného zaoceánského parníku RMS Titanic zlatý náhrdelník. Od jeho potopení v roce 1912 ho nikdo neviděl. S pomocí umělé inteligence teď pátrají po příbuzných původního majitele honosného šperku.
Šperk nemůže nikdo vylovit
Nejde o jen tak ledajaký náhrdelník, vedle zlata je totiž vyrobený i ze zubu megalodona, obrovského vyhynulého žraloka. Světová moře brázdil přes zhruba 23 až 3,6 miliony let. Společnost ho však musela na dně oceánu zanechat. Ve vylovení jí brání dohoda mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií, na základě níž je soukromým subjektům zakázáno z místa tragédie i jejího okolí odnášet jakékoliv artefakty.
Lost necklace from RMS Titanic wreckage finally discovered after 111 years https://t.co/x3bXGihZvm
— ITV News (@itvnews) May 25, 2023
Podle ředitele Magellanu Richarda Parkinsona je i přesto objev “ohromující, krásný a dechberoucí”. "Není úplně všeobecně známo, že Titanic se při potopení rozlomil na dvě části. Mezi přídí a zádí se na dně oceánu rozsypaly různé artefakty, pokrývají oblast o rozloze asi osmi kilometrů čtverečních," prozradil Parkinson. "Náš tým zmapoval terén natolik detailně, že jsme od sebe hodně věcí dokázali rozeznat. Při tom jsme natrefili na náhrdelník," dodal.
Každý, kdo viděl legendární film Titanic z roku 1997, si určitě pamatuje, že smyšlený příběh, který se odehrává na pozadí velkého lodního neštěstí, se točí kolem luxusního náhrdelníku s diamantem nazvaného Srdce oceánu. Vyprávění o lásce bylo sice fiktivní, šperk je ale skutečný, ten si filmaři nevymysleli. Dnes je uložený ve Smithsonově institutu ve Washingtonu, výzkumné a vzdělávací instituci. Je docela možné, že i náhrdelník, který je už desítky pohřbený mezi troskami parníku, byl darem z lásky.
Badatelé ze společnosti Magellan to s nalezením majitelů myslí vážně. Postupně analyzují všech 2 200 cestujících, kteří byli na palubě. Pomáhá jim s tím zmíněná umělá inteligence, která vyhledává jejich žijící příbuzné a potomky. Podrobně zkoumají také dobové záběry z naloďování, technologie na rozpoznávání obličejů a věcí by totiž šperk mohla na někom zachytit.
Titanic: co přesně vedlo k tragédii
RMS Titanic byl největší, nejmodernější a nejluxusnější zaoceánský parník své doby. Kromě pasažérů byl určený také k přepravě pošty mezi Evropou a Severní Amerikou, proto má před názvem zkratku RMS (Royal Mail Ship, v překladu do češtiny Loď královské pošty). Kapacita lodi činila až 2 603 cestujících, o které se mohlo starat až 899 členů posádky. Na palubu se vešlo také několik aut a kočárů. Za velkého zájmu vyplul 10. dubna 1912 ze Southamptonu v Anglii na svou první a zároveň poslední plavbu do New Yorku.
Trvat měla pět až sedm dní, tragicky však skončila už po čtyřech. V noci ze 14. na 15. dubna 1912 narazil do ledovce. Posádka ho bohužel zpozorovala pozdě. Kapitán vydal rozkaz ke změně kurzu, aby zabránil čelní srážce. V tu chvíli ještě nikdo nevěděl, že loď míří na ledovec, viděli jen neznámý tmavý předmět velkých rozměrů. Dnes už je známo, že boční náraz měl mnohem fatálnější následky, než kdyby parník do ledovce vrazil čelem. Zemřelo přibližně 1 500 pasažérů, většina z nich umrzla v ledové vodě. Za velký počet obětí může i chaos při spouštění záchranných člunů, řada z nich byla přeplněná, na řadu z nich nastoupilo zase třeba jen 10 lidí, ačkoliv kapacita počítala až se 75 osobami. Mezi mrtvými byl i kapitán a většina z téměř šedesátky milionářů a multimilionářů, kteří cestovali první třídou.
Zdroje: IFL Science, Lad Bible, noaa.gov
