Kdysi zde stával hrad opavských vévodů. Proto, když se na podzim roku 2023 začalo opravovat hřiště mezi opavským Mendelovým gymnáziem a Základní školou v Praskově ulici, byl současně zahájen i záchranný archeologický výzkum. Jen asi metr pod povrchem na archeology čekal poklad netušených rozměrů!
Zlaté mince z konce 15. století
Nález je jedinečný především množstvím zlatých mincí. Ve zbytcích keramické nádoby se nacházelo rovných 102 mincí, z toho 30 zlatých uherských dukátů, 63 pražských a 9 míšeňských grošů. Výjimečný je také stav dochování a vzácnost některých exemplářů. Jedná se tak o pozoruhodný hmotný pramen k vývoji tehdejších hospodářských a politických dějin.
Nejstarší mincí je pražský groš z doby krále Jana Lucemburského, ty nejmladší reprezentují pražské groše krále Vladislava II. Jagellonského. Z toho lze usoudit, že poklad byl uschován někdy po roce 1479. Celkově depot obsahuje mince s ražbami pěti panovníků, které byly vyraženy ve čtyřech nejvýznamnějších uherských mincovnách. Celková tehdejší hodnota pokladu činila 13 kop, přičemž jedna kopa byla šedesát grošů. Za to se tenkrát dalo pořídit například šest koní (jeden kůň stál přibližně 120 grošů) nebo 26 sudů piva.
Ve stejné době činila denní mzda běžného řemeslníka jako byl tesař nebo i lamač kamene tři groše, zatímco nádeník či ponocný si vydělal jeden až dva groše. Ten, kdo si peníze v Opavě zakopal, tak rozhodně nebyl chudý člověk. Zlaté uherské dukáty navíc nebyly obyčejnými mincemi a běžný člověk s nimi neměl možnost přijít do styku. Nesloužily k běžným transakcím, k tomu byly určeny právě groše, ale k těm opravdu velkým, jakým byl třeba prodej šlechtických panství.
Kdo a proč poklad zakopal
Kdo a proč si mince zakopal odborníci nevědí. "Vodítkem může být uložení depotu a jeho ojedinělá skladba. Byl nalezen v blízkosti opavského hradu a sídlo opavských knížat bylo místem velkého oběhu vzácného zboží a mincí,“ uvedla kurátorka mincovních sbírek opavského Slezského zemského muzea Ilona Matejko-Peterka. A ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula dodává: "Poklad byl nalezen na opevněném předhradí a na něm se pohybovali lidé, kteří k tomu hradu patřili, ale ne přímo do něj. Byli to lidé, kteří obsluhovali hospodářské provozy, a příslušníci vojenské posádky. A někdy se o depotech tohoto složení uvažuje, že to mohla být právě hotovost nebo nastřádaný žold někým, kdo byl ve vojenských službách.“ Podle něj by pravděpodobným majitelem pokladu mohl být právě voják.
Na otázku, proč, je odpověď o něco jasnější. Doba to tehdy byla opravdu neklidná. Je to období po tzv. druhých husitských válek, kdy si český král Jiří z Poděbrad musel uhájit svou legitimitu proti křížovým výpravám vedených uherským králem Matyášem Korvínem, jehož vláda tenkrát zasahovala právě až na Opavsko. Vláda nového panovníka Vladislava Jagelonského ještě nebyla konsolidována a země se nacházela v jakémsi bezvládí. Bezpečno tak rozhodně nebylo.
Hodnota pokladu je v řádech milionů
"Kromě výjimečného nálezu depotu archeologický výzkum probíhající v ploše bývalého školního hřiště v severní části bývalého předhradí přinesl doklady středověkého osídlení prostoru před založením města na přelomu 12. a 13. století a v jeho raných počátcích v 1. polovině 13. století, dále upřesnil poznatky o průběhu městské hradby, která tento sídelní areál v polovině 13. století protnula,“ uvedl dále Zezula. Objeveny byly také základové partie zděného domu, který zde stál až do demolice opavského hradu v polovině 19. století. V současnosti se dokonce uvažuje o tom, že část hradeb bude na dvoře školy ošetřena a zachována jako prezentace historie tohoto místa.
Tržní hodnota nalezeného pokladu byla předběžně stanovena na 1 200 000 korun. Jak ale odborníci upozorňují, jeho kulturně-historická hodnota je až trojnásobná a může se pohybovat okolo 3,5 milionu korun. Vzácný nález se nyní nachází v ostravském archeologickém depozitáři.
Zdroje: novinky.cz, oko-opava.cz, idnes.cz
