Poklad, který změnil dějiny
Bylo to roku 1771, kdy v polích u Podmokel na Rakovnicku našel sedlák Janota keramickou nádobu plnou zlatých mincí, takzvaných keltských statérů. Váha pokladu byla neuvěřitelná, odhadem něco málo přes 42 kilogramů zlata. Šlo o mince z období 2. až 1. století př. n. l., tedy z doby, kdy území dnešních Čech obývali Bójové, jeden z nejvýznamnějších keltských kmenů.
Zpráva o nálezu se rozšířila rychlostí blesku. Místní obyvatelé začali pole prokopávat v naději, že najdou další část pokladu. Do kraje se sjížděli obchodníci, zlatníci i podvodníci. Z velké části se tak obrovský archeologický nález rozptýlil mezi vesničany, kteří ho roztavili nebo prodali za pár grošů.
Tragédie místo bohatství
Původní nálezce Janota chtěl svůj objev nahlásit vrchnosti, ale ještě dřív než to stihl, vypukla mezi místními panika a hádky o podíl. Lidé si navzájem kradli mince, rodiny se rozhádaly, a podle svědectví z archivů se několik lidí dokonce zabilo při přetahování o poklad.
Vrchnost se o nálezu nakonec dozvěděla a nařídila vyšetřování. Část obyvatel skončila ve vězení, část uprchla. Janota sám údajně zemřel krátce poté. Podle jedné verze ho postihla mrtvice, podle jiné ho někdo zabil kvůli posledním mincím, které schovával ve stodole.
Z pokladu, který mohl být vědeckou senzací, se tak stala velká místní tragédie, která vesnici poznamenala po generace.
Co se s pokladem stalo
Odhady hovoří o tom, že původně šlo o více než 7 000 mincí. Dodnes se zachovalo jen několik stovek kusů, roztroušených po evropských muzeích. Největší část dnes uchovává Národní muzeum v Praze a několik mincí vlastní britské a vídeňské sbírky.
Archeologové se domnívají, že poklad byl rituální obětí bohům nebo válečnou kořistí, ukrytou při keltských taženích. Mince pocházely z různých koutů Evropy, například z Galie, Norika (dnešního Rakouska) i západních Čech a dokazují, že právě v okolí Podmokel vedly staré obchodní cesty.
Zajímavostí je, že v roce 2003 se v blízkém lese našly další jednotlivé kusy, které pravděpodobně patřily k původnímu pokladu a traduje se, že část pokladu leží ještě někde v zemi v okolí, pochází totiž z doby zániku hradiště Stradonice.
Další poklady Česka
Podmokelský poklad ale není jediný, který česká půda vydala. V roce 1913 našli dělníci u Poděbrad více než 11 kilogramů stříbrných mincí z 15. století, známých jako poděbradský poklad. O pár desetiletí později objevili archeologové u Starého Města u Uherského Hradiště poklad z doby Velké Moravy. Zlaté šperky, přezky a nákončí, dokládají vysokou úroveň tehdejšího řemesla. A v roce 2008 vyoral u Černovic pes místního důchodce více než tisíc stříbrných mincí z třicetileté války. Tento příběh se velmi podobal právě tomu podmokelskému.
Tyto nálezy spojuje jedno, nikdy nešlo jen o zlato a stříbro, ale o otisk lidského příběhu. Šlo o strach, víru, ztrátu i naději, že něco zůstane a přežije. Poklady mizí, lidé zapomínají, ale země si všechno pamatuje a mnoho toho stále uchovává.
Tajemství Podmokel žije dál
Podmokelský poklad se stal legendou, která dodnes přitahuje amatérské hledače. V okolí se stále objevují příběhy o ztracených mincích a zakopaných částech zlatého depotu. Archeologové ale varují, protože lokalita je chráněná a jakékoli kopání je přísně zakázáno.
Kousek od místa nálezu dnes stojí pamětní kámen a informační tabule, které připomínají příběh, jenž spojil chamtivost, víru a lidské neštěstí. Podmokelský poklad je nejen důkazem bohatství dávných Keltů, ale i varováním, že touha po zlatě může místo bohatství přinést jen zkázu. A možná právě proto zůstává tenhle příběh živý dodnes.
Zdroje: wikipedia.org, kudyznudy.cz, publikace.nm.cz, podmoklynadberounkou.cz
