Ledovec Thwaites má rozlohu asi jako americká Florida. Každoročně se z něj uvolňují desítky miliard tun ledu a představuje tak zhruba čtyřprocentní podíl na globálním růstu hladiny moří. Pokud bychom uvažovali o jeho celkovém roztání, hladina oceánů by se mohla zvýšit až o 65 cm.
Objem ledovce ale není tak jediná zásadní věc - jde také o jeho umístění. Ledovec funguje jako opěrný bod pro velkou část západoantarktického ledového štítu a pokud zeslábne nebo se uvolní, umožní rychlejší odtok ledu z vnitrozemí. To by pravděpodobně spustilo řetězovou reakci zasahující další okolní ledovce.
Co se změnilo v posledních dekádách?
Klíčové poznatky přineslo sledování východní ledové bariéry - plovoucí části ledu, která před ledovcem fungovala jako bezpečnostní pojistka. Po dlouhá léta byla ukotvena k podmořskému hřebeni a zpomalovala tak pohyb ledu z nitra Antarktidy.
Dle výzkumníků mezi roky 2002 a 2022 došlo k výraznému oslabení tohoto ledovce. V ledu se začaly objevovat dlouhé trhliny orientované ve směru proudění, z nichž některé dosahovaly délky přes osm kilometrů. Později se přidaly kratší praskliny kolmé na hlavní směr toku.
Celková délka trhlin se během dvou desetiletí zhruba zdvojnásobila. Kolem roku 2017 už některé z nich prořízly bariéru skrz naskrz a led ztratil pevný kontakt s podmořským hřebenem, na kterém dříve stál.
Zrychlení se šíří do vnitrozemí
Když ledová bariéra zeslábla, změnilo se rozložení napětí v celé oblasti. Místo rovnoměrného rozptylu se tedy tlak soustředí právě na místo původního ukotvení. Způsobilo to, že toku ledu z vnitrozemí je nyní rychlejší.
Rychlejší pohyb ledu vede k jeho dalšímu natahování a praskání. To ledovou bariéru dále oslabuje a pohyb se bude zrychlovat dále. Podmořský hřeben, který dříve fungoval jako opora celého ledovce se tak nyní stává spíš jakýmsi kloubem, přes který se led láme.
Jsou důležité plovoucí kusy ledu?
Plovoucí ledové kry samy o sobě hladinu oceánů výrazně nezvyšují, protože už dnes plavou ve vodě. Pomáhají však držet mnohem silnější led, nacházející na pevnině, tam, kde doposud byl.
Thwaites se navíc nachází na podloží, které se směrem do vnitrozemí prohlubuje. Jakmile se tedy tzv. linie ukotvení, tedy místo, kde led přechází z kontaktu se skálou do plovoucí fáze, začne posouvat do hlubších oblastí, bude celý systém ustupovat dál a dál.
Hrozí tedy brzké zvyšování hladiny oceánu?
Ani nejnovější data nenaznačují, že by došlo k náhlému zhroucení ledovce během několika následujících let. Jasné však je to, že ledovec bude ke zvyšování hladiny moří přispívat i v dalších desetiletích a pravděpodobně i staletích. Pro nízko položené lokality u moře má vliv i nárůst o pár centimetrů, takže by měli situaci průběžně sledovat.
Vyšší mořská hladina totiž nemusí přinést pouze častější záplavy, ale má vliv i na četnost a dopady přívalových vln. V praxi to vede k navýšení nákladů na infrastrukturu a růst cen pojištění.
Dopady ale pocítí i vnitrozemí
Státy bez přímého přístupu k moři se sice vyhnou záplavám, ale následky budou přítomny i zde. Změny v pobřežních regionech povedou k migraci obyvatelstva z pobřežních lokalit, narušena bude doprava a také zemědělská produkce. To se postupně promítne do cen potravin, energií, ale také bydlení.
Současně lze očekávat výrazné změny počasí. Pravděpodobně se začnou častěji vyskytovat extrémní jevy, přibydou intenzivní srážky, ale také období sucha.
Lze vývoj zvrátit?
Samotný proces rozpadu ledové bariéry zastavit nelze. Jde o fyzikální reakci na dlouhodobé oteplování oceánu a atmosféry. Co ale ovlivnit lze, je tempo dalších změn. Omezení oteplování oceánů zpomalí rozpouštění ledu zespodu a dává pobřežním oblastem více času na adaptaci.
Zdroje: Ecoticias.com, Poznatsvet.cz, Denik.cz, Youtube.com
