Začátek školního roku nezačal pro všechny šťastně. Své by o tom mohly vyprávět sestry ve věku 7 až 14 let z Plzně, které napadl a pokousal staford (odborně americký stafordšírský teriér). Ten patří mezi tzv. bojová plemena, byť ta podle kynologů neexistují. Přesto existují plemena, která si tak úplně "netykají" s dětmi a obecně s lidmi menší postavy. Jaká z nich jsou nejnevhodnější? U některých budete možná dost překvapeni.
Lovci k neutahání
Asi znáte výmarského ohaře. Pes, který má stříbrošedou barvu, je i v Česku dosti oblíbený. Někteří odborníci jej přesto nedoporučují pro rodiny s dětmi a menší páníčky či paničky. O tomto loveckém plemenu je známo, že je ho velmi obtížné utahat. Pes s jantarovýma očima vypadá krásně, ale potřebuje spoustu pohybu, procházek a hraní. Pokud mu takové aktivity nedopřejete, bude mít přebytek energie. V takovém případě si se svými blízkými může hrát poněkud drsněji, což nemusí být pro menší osoby dvakrát bezpečné.
Drsní "tahači" severu
Pro lidi menší postavy se nehodí ani dvě plemena, jež bývají někdy mezi sebou zaměňována. Jedná se o sibiřského husky a aljašského malamuta. Tihle psi, kteří často na divokém severu tahají sáně, potřebují stejně jako výmarský ohař opravdu hodně pohybu. Pokud ho nemají, budou mít přebytek energie a mohou být drsnější. Navíc jsou někdy až neuvěřitelně tvrdohlaví a bývá je obtížné vycvičit. Pro menší osoby může být problémem i skutečnost, že to nejsou příliš dobří psi na vodítko. Mají totiž tendenci běhat, tahat a skákat.
Obří vyšlechtění k hlídání
K menším lidem se obecně nemusí příliš hodit zástupci velkých psích plemen. Zvládnout silné a těžké psy na vodítku totiž nebývá úplně snadné i pro větší zástupce druhu Homo sapiens. Proto obvykle nejsou doporučována plemena jako bulmastif nebo anglický mastif. Ačkoli to mohou být přítulní společníci, kteří milují i děti, je třeba si uvědomit, že samci druhého plemene mohou vážit až 100 kilogramů! Pro někoho, kdo má naopak hmotnost 50 kilo i s postelí, tedy může být takový "pejsek" nezvladatelným kolosem. Tahle plemena tedy raději ne.
Tyranští "medvídci"
I zástupci tohohle plemene byli vyšlechtěni na hlídání. Klamou přitom tělem. Vypadají totiž jako nadýchání a k mazlení vhodní plyšoví medvídci. Ve skutečnosti však nepatří mezi nejpřítulnější psí plemena a existují i další rizika. O kom je řeč? O psech s rozverným názvem čau-čau. Ti mohou vážit i přes 30 kilogramů, především je ale nebývá úplně nejjednodušší vychovat. Výcvik naopak může být dosti náročný a správné chování je vhodné pravidelně posilovat. Nevychovaný čau-čau může být podle odborníků až příliš temperamentní a dokonce i tyranský.
Psi vhodní do žáru bitvy
Doporučit lidem malé postavy a rodinám s dětmi psí plemeno, které bylo už ve starověkém Římě využíváno ve vřavách válečných bitev, by asi nebylo dvakrát zodpovědné. Rotvajler patří mezi psy, kteří mají na svědomí řadu útoků na lidi, některé bohužel s fatálním koncem. Tohle plemeno tedy vyžaduje důsledný výcvik a přísné zacházení. Nejtěžší jedinci navíc váží až 60 kilogramů, takže může být poněkud složité je ovládat. Někdy mají rotvajleři také problém rozlišit nevinnou dětskou hru od ohrožení. Pro rodiny s dětmi tedy příliš vhodní opravdu nejsou.
Zdroje: idnes.cz, plzenska.drbna.cz, ireceptar.cz
