Pozoruhodný útvar ve skalním převisu nedaleko říčky Křinice byl objeven relativně nedávno, v 90. letech 20. století. Jedná se o jakousi 130 centimetrů dlouhou jizvu, ze které paprskovitě vybíhají žlábky. Připomíná tak svým tvarem slunce. Jeho původ ale dlouho zůstával tajemstvím.
Unikát zrozený z bouře
„Po třech letech diskusí a vyhledávání literárních zdrojů, po několika sondách provedených v okolí, po řadě analýz povrchu skal se domníváme, že jde o fosilní, zvětráváním rozšířenou stopu po úderu mimořádně silného lineárního či kulového blesku,“ uvedl v roce 1997 v časopise Vesmír oblíbený spisovatel, popularizátor, a hlavně také geolog Václav Cílek.
Díky svému zajímavému tvaru a vzniku dostal název Ohnivec. Záhy bylo jasné, že se jedná o světový unikát. Skály v Českém Švýcarsku jsou tvořeny pískovcem, tedy poměrně měkkou horninou. Jak ji vlivy počasí dokáží tvarovat, lze spatřit ve slavných skalních městech, jako jsou Adršpašské a Teplické skály, nebo přímo v Českém Švýcarsku u Pravčické brány. Ovšem útvar podobný Ohnivci doposud nikde objeven nebyl.
Když Roman Cílek debatoval na toto téma s kolegy, specialisty a strážci z pískovcových skalních oblastí, nikdo, a to ani z německé či polské strany, podobný útvar jako je Ohnivec skutečně nikdy neviděl. Za jeho jedinečností pravděpodobně stojí souhra několika okolností. Ohnivec se nachází nad nízkým, ale hlubokým, a hlavně velmi vlhkým převisem. Právě ten měl podle odborníků ovlivnit dráhu blesku. Pára explodující na vlhké skále pak narušila pískovec. Zbytek dokončil čas a povětrnostní podmínky, které puklinu vytvarovaly do současné podoby.
Přísně střežené tajemství
Na základě stupně zvětrání a poškození skály odhadují experti stáří Ohnivce na několik stovek, pravděpodobněji ale spíše na několik tisíc let. Pro jeho stáří a jedinečnost se vědci rozhodli, že přesné místo nálezu nebudou zveřejňovat. Jen takto může být ochráněn před případnými útoky vandalů.
Jak se lidé dokáží chovat k přírodě, známe nejen z dalších pískovcových lokalit. A v posledních letech takovéhoto chování spíše přibývá. Vzkazy o tom, že zde někdo byl nebo o nehynoucí lásce, najdete v téměř každé oblíbené turistické lokalitě po celém světě. A bohužel pískovec má právě tu výhodu, nebo spíše nevýhodu, že je měkký a dobře se do něj ryje.
Českošvýcarská nej
České Švýcarsko se však může vedle tajuplného Ohnivce pochlubit i dalšími zajímavostmi. Například zdejší kaňon řeky Labe je největším pískovcovým kaňonem v Evropě. Slavná Pravčická brána je zase největší přirozenou skalní bránou na našem kontinentu. Najdete zde také nejníže položený bod u nás: Hřensko – 116 m n. m. a také zde na těchto drsných pórovitých skalách vznikl v 19. století zcela nový druh horolezectví, při němž není třeba horolezeckých pomůcek.
Turisté si tento malý pískovcový ostrůvek uprostřed Evropy, zamilovali. Pokud se do Českého Švýcarska vydáte i vy, cestu k Ohnivci asi nenajdete, ale nemusíte zoufat. Jeho věrný model ve skutečné velikosti si můžete prohlédnout v Domě Českého Švýcarska v Krásné Lípě.
Zdroje: cesky.radio.cz, decinsky.denik.cz, kudyznudy.cz
