Honba za zlatem
Lidstvo se za nálezem většího množství zlata žene prakticky už odnepaměti. Většinou tuto touhu ještě umocňují různé povídky či báje. A přiznejme si, asi každý chtěl někdy objevit poklad. Ať už to bylo samotné zlato, případně drahokamy či různé drahé kameny, vždy to symbolizovalo jediné – moc a bohatství.
Na toto téma už samozřejmě vznikla i celá řada filmových snímků. Jedním z těch nejznámějších jsou Lovci pokladů od režiséra Jona Turteltauba v hlavních rolích s Nicolasem Cagem, Seanem Beanem, Jonem Voightem, Diane Krugerovou a Justinem Barthou.
Film, který pojednává o tajuplné výpravě hlavního hrdiny Franklina Gatese za bájným pokladem řádu Templářů, byl na svět uveden v roce 2004. Zajímavá jsou hlavně jeho čísla – za pouhé první tři dny promítání v kinech, tedy od 19. do 21. listopadu, vydělal snímek 35,1 milionu dolarů. Ačkoliv samotný film vyšel na 100 milionů dolarů, "splatil" se ještě do konce roku 2004. Tehdy vydělal neuvěřitelných 141 milionů dolarů.
Nejen na tomto případě jde vidět, že lidi to ke zlatu táhlo zkrátka vždycky. Oblíbeným tématem to bývalo speciálně v dřívějších dobách za dlouhých zimních večerů, kdy přicházel čas na různé povídky a mýty. I dnes tady ale máme spoustu badatelů, kteří se hledáním pokladu nebo zlata zabývají.
Nálezů bylo v historii nesčetně
Už nejednou v historii se stalo, že bylo zlato opravdu objeveno. Ať už tomu předcházely nějaké pověsti, nebo šlo zkrátka o pouhou náhodu. Jako příklad můžeme zmínit 24. leden 1848, kdy bylo v Colomě v Kalifornii při stavbě Sutterovy pily objeveno zlato. Zasloužil se o to James Marshall, jenže následně události spustily takzvanou Kalifornskou zlatou horečku. Do Kalifornie se začaly hrnout lidé z Oregonu, Havajských ostrovů či Latinské Ameriky.
K podobnému případu nemusíme ostatně chodit ani tak daleko. Na konci loňského roku byla v Číně objeveny další obrovská ložiska zlata. Stalo se tak v dole Wangu ležícím v provincii Chu-nan. Geologové tehdy narazili na něco, co mohlo být považováno za jeden z největších zlatých pokladů v historii. Podle čínských úřadů šlo o tisíce tun zlata ukrytého zhruba dva kilometry pod zemí.
A velkého "úlovku" jsme byli koneckonců svědky i letos v africké Ugandě, kde bylo objeveno 31 milionů tun zlaté rudy, která měla odhadem obsahovat 320 tisíc tun rafinovaného zlata. "Jedná se o objev, který může způsobit revoluci v ekonomice východoafrického státu, ale též katapultovat Ugandu do top skupiny předních světových producentů zlata," uvedli k tomuto nálezu reportéři rakouského deníku OE24.
Nález v řece Indus způsobil zlatou horečku
Další z čerstvých nálezů se odehrál v březnu v Pákistánu, kde se situace místním úřadům neuvěřitelně zvrtla. Ale postupně... k objevu došlo při geologickém průzkumu zaměřenému na mineralogickou analýzu sedimentů podél řeky Indus. Studie odhalila něco nečekaného – v těchto místech byla zjištěna významná přítomnost aluviálního zlata.
Ložiska zlata se zde rozkládají na 32 kilometrech, na nichž se nachází přibližně 65 000 tun tohoto drahého kovu. Hodnota nálezu dosahuje téměř 10 miliard dolarů. To samozřejmě nemohlo dopadnout jinak, než že se o tuto skutečnost strhl obrovský mezinárodní zájem.
Objev oznámil bývalý ministr hornictví a nerostných surovin Ibrahim Hassan Murad, který potvrdil, že místní geologická služba existenci ložiska potvrdila. Současný zastupce stejného úřadu Sardar Sher Ali Gorchani zdůraznil, že projekt podporuje National Engineering Corporation.
V zemi mezitím propukla mezi obyvateli zlatá horečka a úřady mají co dělat, aby zabránily nelegálním aktivitám. Vláda si se situací nevěděla rady a musela zpřísnit bezpečnostní opatření, aby cenné zdroje uchránila.
Jaký to může mít dopad na ekonomiku Pákistánu?
Nález 64,74 tun zlata by mohl výrazně otočit kormidlem pákistánské ekonomiky, která si v současnosti prochází finanční krizí a procesem devalvace měny. Po provedení podrobnějších průzkumů ekonomické rentability a dalších procesech by zde mohly vzniknout pracovní příležitosti v těžařském průmyslu, což by mohlo oživit ekonomiku.
Jedná se stále o rozvojovou zemi. I kvůli snížené ekonomické aktivitě a nedostatku investic se nyní pohybuje nezaměstnanost v Pákistánu okolo 10 %. Místní obyvatelé tak mohou doufat, že z takového nálezu budou těžit všichni.
Zdroje: Wikipedia, Poznat svět, Deník, Salzhafftannen
