Malý, ale zákeřný
Je menší než nehet na malíčku, živí se krví a v létě se s ním setká v přírodě nejspíš úplně každý. Ne, není to komár. Bojí se ho maminky malých dětí, turisté i majitelé domácích mazlíčků. Je jedním z vůbec nejrozšířenějších a zároveň nejnebezpečnějších zabijáků, kteří každoročně ohrožují zdraví i život statisíců lidí po celém světě včetně Česka.
Klíště je malý pavoukovec, který během svého života přenáší celou škálu závažných onemocnění. Nejznámější a nejčastější jsou borelióza a klíšťová encefalitida, přičemž existují i další – například anaplazmóza, tularemie, ehrlichióza nebo babesióza. Podle dat Státního zdravotního ústavu u nás za posledních pět let onemocnělo klíšťovou encefalitidou zhruba tři a půl tisíce lidí, což je o čtvrtinu více než za předchozích pět let. Jen v loňském roce bylo hlášeno více než 500 případů této choroby. Počet nakažených byl ale pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Lze totiž předpokládat, že infekce u některých lidí proběhla bez příznaků.
Experti varují: Na počet obyvatel máme v Česku jednu z nejvyšších incidencí těchto nemocí v Evropě.
Co dělá klíště tak nebezpečným?
Za prvé je velmi malé, nenápadné, dokáže se rychle zakousnout do kůže a sát krev celé hodiny i dny. Za druhé – čím déle se na kůži drží, tím rychleji roste riziko přenosu infekce. Například virus klíšťové encefalitidy se přenese už během několika minut po přisátí. Oproti tomu bakterie boreliózy potřebují zpravidla více času, a proto je extrémně důležité klíště co nejdříve odstranit a postižené místo sledovat.
Podle aktuální celosvětové studie publikované v časopise ScienceDirect klíšťata každoročně způsobí nejen obrovské množství onemocnění, ale také úmrtí – v globálních statistikách jdou fatální následky klíšťových infekcí v řádu stovek ročně, přičemž mnoho případů není vůbec reportováno. Nejde přitom pouze o encefalitidu a boreliózu, ale i o další smrtící horečky jako například Crimean-Congo hemorrhagic fever, která může mít v některých oblastech až 40% úmrtnost. Rizikem je též dlouhodobý vliv na zdraví, který zahrnuje trvalé neurologické potíže, chronické únavové syndromy nebo i celoživotní následky na pohyblivost.
Jak se chránit před útokem klíštěte?
Klíčem je prevence:
- používejte repelenty s důkladným nanesením na holou kůži i na oblečení (především v oblasti kotníků, zápěstí a pasu)
- noste světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, obzvlášť při procházkách v zalesněných a zarostlých oblastech
- po návratu domů provádějte pečlivou kontrolu těla, jemně prohmatejte vlasovou pokožku i méně přístupná místa, jako jsou podpaží, třísla, podkolenní jamky
- při nalezení klíštěte jej odstraňte pinzetou co nejblíž u kůže a místo vydezinfikujte
V Česku je dostupné a doporučované očkování proti klíšťové encefalitidě. Odborné studie (například ECDC nebo Nature) ukazují, že tato vakcína chrání ve více než 95 % případů, a to obvykle na dobu 3–5 let. Evropské zdravotní instituce nadto doporučují zvážit očkování všem obyvatelům a zvlášť rizikovým skupinám v krajích s vyšším výskytem (jižní a severní Čechy, Vysočina, podhůří).
S rostoucími teplotami a mírnými zimami budou klíšťata v Česku naprosto běžným a stále delší období aktivním druhem – už dnes je nacházíme i ve vyšších nadmořských výškách a městských parcích. Rozhodně je lepší jednou denně pečlivě kontrolovat, než celý život řešit následky jednoho letního výletu.
Zdroje: zpmvcr.cz, ecdc.europa.eu, nature.com
