Jako hřebenovka se označuje převážně vícedenní trasa, která vede po hřebeni hor. Má tak většinou minimální převýšení, zato nabízí nesčetné množství nádherných výhledů do krajiny. Často měří několik desítek kilometrů, představuje tak ideální výlet pro ty, kteří chtějí prožít romantickou noc v lůně přírody. Hřebenovky se ale také dají absolvovat po jednodenních samostatných úsecích. Tady je pět z nich.
Nejkrásnější místa Brd
Středočeské Brdy jsou ideálním místem k jednodenním výšlapům. Zdejší hřebeny rozděluje posádkové cvičiště Jince, místní trasy tak měří od osmi do sto dvaceti kilometrů. Oblast byla dlouhou dobu uzavřeným vojenským újezdem, díky tomu si stále uchovává svůj divoký ráz. Značené trasy vás po hřebenech dovedou k rozhledně Červená hlína, studánce U panny Lídy, k Hořejšímu Padrťskému rybníku, kde sídlí pracovitá rodinka bobrů, pozůstatkům zaniklého benediktínského kláštera Teslíny, k přírodní rezervaci Na Skalách, nebo ke zřícenině středověkého hradu Třemšín, který byl stejně jako klášter zničen za husitských válek. K vidění je tady toho opravdu hodně.
Rychlebské hory
Na česko-polské hranici se nachází jedno z nejkrásnějších a zároveň také nejopomíjenějších pohoří u nás. Pokud vyrazíte zde, můžete se těšit na táhlé hřebeny s krásnou neporušenou přírodou, kde rozhodně nenatrefíte na zástupy turistů. Naopak, zdejší krajina stále bolestně připomíná temné období našich dějin.
40 kilometrů dlouhá trasa vede přes opuštěné vesničky vysídleného pohraničí, například osadu Hraničky, ve které ještě roku 1921 žilo téměř 200 obyvatel hlásících se k německé národnosti. Dnes tu jako upomínka stojí pozůstatky jednoho jediného domku. Zbytek, včetně kostelíku, si rozebrali lidé z okolí a zničila armáda. Dojít můžete až do Bílé Vody, kterou do podvědomí široké veřejnosti dostala spisovatelka Kateřina Tučková svým stejnojmenným románem, věnující se osudu řeholnic, které zde byly v 50. letech internovány.
Bílé Karpaty
Pohoří na pomezí Česka a Slovenska nabízí nenáročné hřebenovky, které zvládne i méně zdatný turista. I zde našla inspiraci spisovatelka Kateřina Tučková. Trasa vede totiž dějištěm její nejznámější knihy Žítkovské bohyně. Nejčastějším cílem výletníků bývá nejvyšší vrchol hor Velká Javořina (970 m), odkud je nádherný výhled na Velkou a Malou Fatru, Nízké Tatry i Beskydy. Při dobré viditelnosti lze spatřit i Západní Tatry, Hrubý Jeseník či alpské předhůří.
Orlické hory
Díky nevelkému převýšení jsou Orlické hory ideálním cílem pro všechny, kteří si chtějí užít pohodovou a nenáročnou hřebenovku, která vedle přírodních krás nabízí také kus historie. Červeně značená trasa vás provede krajem, kde za první republiky probíhala výstavba hraničního opevnění. Cestou tak minete několik malých bunkrů tzv. řopíků, až dojdete k dělostřelecké tvrzi Hanička, která byla v 70. letech minulého století přeměňována na protiatomový kryt. Dnes je přístupná veřejnosti. V září a říjnu probíhají komentované prohlídky vždy o víkendu. 40kilometrová trasa s názvem cesta Aloise Jiráska končí na nejvyšší bod pohoří Velká Deštná (1115 m).
Zadní Beskydy
Že vám ten název nic neříká? Jedná se o poněkud zapomenutou oblast při česko-slovenské hranici. Červeně značená hřebenovka vede nespoutanou přírodou i kolem malebných roubených samot obklopených malými políčky a pastvinami. Začíná v turisticky oblíbené Bílé, pokračuje ale již cestami, kde mnoho turistů nepotkáte. Jedna z nich vede kolem pramene s příhodným názvem Velká Smradlava. Voda s vysokým obsahem sirovodíku je léčivá a blahodárně působí na zažívací ústrojí, tak se zde nebojte osvěžit.
Zdroje: cestujemeceskem.cz, kudyznudy.cz, idnes.cz, svetoutdooru.cz
