Národní muzeum: Symbol národa už zase září zlatou střechou

Národní muzeum je jedním z nejvýznamnějších symbolů Prahy, ale jeho historie sahá mnohem dál než jen k majestátní budově na Václavském náměstí. Historie Národního muzea začíná již v roce 1818, kdy vzniklo pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách. Za jeho vznikem stáli významné osobnosti té doby, jako hrabě František Josef z Klebelsbergu a paleontolog Kašpar Maria ze Štenberka.

Počátky Národního muzea

Sbírky nově vzniklého muzea byly zprvu vystavovány na různých místech Prahy. Například v minoritském klášteře sv. Jakuba na Starém Městě nebo později ve Šternberském paláci na Hradčanech, kde dnes sídlí Národní galerie. Bylo však jasné, že pokud má muzeum plnit svoji funkci důstojně, bude třeba postavit novou, reprezentativní budovu.

Neuskutečněný projekt Francisceum

V roce 1840 představil František Palacký, významný český historik a první redaktor Časopisu vlasteneckého muzea, ambiciózní plán na novou budovu muzea. Tento velkolepý projekt měl zahrnovat nejen muzejní budovu, ale také hudební konzervatoř a výtvarnou akademii. Muzeum mělo být pojmenováno na počest císaře Františka I. jako Francisceum. Bohužel se tento plán nikdy nerealizoval a muzeum muselo své sbírky uchovávat v provizorních podmínkách ještě další dvě desetiletí.

Výzvy a překážky v historii muzea

V průběhu let se Národní muzeum potýkalo s mnoha výzvami. Po druhé světové válce čelilo nedostatku místa a muselo přistoupit k různým provizorním řešením. V 70. letech 20. století navíc vznikly další problémy spojené s poškozením budovy během invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, kdy byla budova zasažena střelbou a utrpěly i vnitřní prostory a vystavené artefakty. Tragickým momentem pro Národní muzeum se stalo i zprovoznění magistrály v roce 1978, která budovu sevřela a výrazně zkomplikovala přístup návštěvníků.

Nová budova Národního muzea

V roce 1937 byla postavena nová budova, která původně sloužila jako Peněžní burza. Po roce 1948 se sem přesunulo Národní shromáždění a později Federální shromáždění. V 60. letech byla budova rozšířena o unikátní nástavbu, kterou navrhl vítěz architektonické soutěže, a sloužila jako sídlo Federálního shromáždění až do zániku Československa. V 90. letech zde sídlilo Rádio Svobodná Evropa. Od roku 2000 je tato budova kulturní památkou.