Zatímco většina Čechů o ní nikdy neslyšela, zahraniční návštěvníci o ní čtou v průvodcích a nechtějí si ji nechat ujít. Mlýn v Ruprechtově totiž není jen obyčejnou historickou památkou, ale opravdovým technickým unikátem, jaký nenajdete nikde jinde na světě.
Mlynář, který se nebál vynálezů
Příběh Halladayovy turbíny začal v roce 1873, kdy si místní mlynář Cyril Wágner postavil klasický holandský mlýn se čtyřmi lopatami a otočnou střechou. Jenže po pár letech přišla ničivá vichřice, která mlýn doslova rozmetala. Málokdo by měl sílu začít znovu, ale Wágner se rozhodl pro něco odvážného – modernizaci.
Dočetl se o americkém vynálezci Danielu Halladayovi, který sestrojil větrnou turbínu s nastavitelnými lopatkami – žaluziemi, jež se uměly samy přizpůsobit směru větru. Wágner si vyrobil dřevěný model, kovové části nechal odlít v prostějovské továrně Wichterle–Kovařík a pustil se do práce.
Výsledkem byl mlýn, který mlel obilí dvakrát rychleji než dřív. Obrovské větrné kolo s průměrem 10 metrů a váhou kolem dvou tun se otáčelo 16 metrů nad zemí a fungovalo tak dobře, že předběhlo svou dobu.
Vysoká daň za úspěch
Pokrokový mlýn bohužel svému staviteli zničil život. Oprava po další vichřici stála stovky zlatých a Cyril Wágner se musel zadlužit. Navíc přišel o syna, který se vlivem těžké práce doslova sedřel. Mlýn nakonec přešel do rukou jiných majitelů, ale Wágnerův odkaz přežil a stal se legendou.
Halladayova turbína se zdála být geniálním vynálezem, její konstrukce však byla příliš složitá a drahá na to, aby našla širší praktické uplatnění. Zatímco běžné větrné mlýny si vystačily se čtyřmi lopatami, tento se skládal z desítek pohyblivých součástí. Navíc se na scéně postupně objevily nové pohony – vodní turbíny, spalovací motory i elektřina.
V době, kdy ostatní mlynáři přecházeli na modernější technologie, Halladayova turbína najednou působila zastarale. Její jedinečná inženýrská konstrukce z ní však učinila skutečný historický klenot.
Světový unikát
V roce 2009 přišla zásadní zpráva: mezinárodní mlynářská organizace TIMS potvrdila, že ruprechtovský mlýn je jediný svého druhu na světě. Od té doby se stal inspirací pro dokumenty, známky, mince i miniatury v parku Boheminium v Mariánských Lázních.
Dnes se v něm konají prohlídky s průvodcem. Vstupné je nízké - dospělí platí 50 Kč a děti, důchodci a studenti jen 25 korun. V období od října do dubna jsou prohlídky možné jen na objednání, a to pro skupiny nejméně deseti lidí. Turbína je nicméně viditelná po celý rok zvenku, takže si k mlýnu můžete zajet kdykoli a pořídit tu nádherné fotografie podzimní přírody s dominantou mlýna v pozadí. Od května do září je možné se v mlýně i ubytovat, a konají se tu dokonce svatby.
Memento vynalézavého ducha 19. století
Příběh mlýna v Ruprechtově je tak trochu cimrmanovský - připomíná dobu konce 19. století, kdy si i obyčejní lidé plnili velké sny o pokroku a moderních inovacích. Někteří uspěli, jiní upadli v zapomnění. Halladayova turbína sice nebyla praktická a její konstruktér neměl šťastný konec, ale zato se stala inženýrskou perličkou, která se jinde nevidí.
Až tedy pojedete do Moravského krasu navštívit jeskyně a Macochu, nezapomeňte si udělat malou zajížďku do Ruprechtova. Zdejší mlýn je nejen pozoruhodnou technickou památkou, ale i symbolem odvahy a vytrvalosti lidského ducha.
Zdroje: kudyznudy.cz, mlynruprechtov.cz, idnes.cz
