Pokud chceme, aby mohli v Evropě lyžovat i naše děti, musíme začít okamžitě něco dělat. Takový je hlavní závěr francouzských vědců z meteorologického ústavu Météo-France a výzkumného institutu INRAE. Na základě klimatických dat vytvořili simulace sněhových srážek a trvanlivosti sněhové pokrývky pro několik následujících desetiletí. A nejsou příliš povzbudivé.
Nejhůř jsou na tom Alpy
Ve společné studii varují, že výlety do evropských horských oblastí se mohou stát minulostí. Hrozí totiž, že v nich nebude sníh. Riziko je vysoké hned u 91 procent všech lyžařských středisek v Evropě, a to za předpokladu, že průměrná teplota vzroste o 3 stupně Celsia. Přesně o tolik by se při současném tempu snižování emisí měla do konce století zvýšit. Pokud by se teplotní nárůst podařilo snížit na 1,5 stupně Celsia, což je limit, který stanovila Pařížská dohoda, v ohrožení by bylo celkově jen 32 procent středisek.
Vědci se zaměřili na 2 234 lyžařských středisek v 38 evropských zemích, včetně Rakouska, Německa, Itálie, Francie, Slovenska, Švýcarska nebo Turecka. “Lyžařská turistika je podstatnou součástí ekonomiky horských oblastí v Evropě a kvůli nedostatku sněhu, který v důsledku klimatických změn hrozí čím dál víc, ji může zásadním způsobem ohrozit. Přinášíme důkazy, že riziko ubývání sněhové pokrývky jde ruku v ruce s globálním oteplováním a že lyžařskou turistiku to může zničit,” uvádějí výzkumníci ve studii.
Věnovali se výhradně Evropě, protože se jedná o největší trh lyžařské turistiky na světě. Na starém kontinentu leží přibližně poloviny lyžařských středisek z celé planety a 80 procent z nich ročně navštíví více než milion lyžařů.
Mapa, kterou dali dohromady, ukazuje, že v absolutně největším ohrožení jsou Německé Alpy, Italské Alpy, Apeniny, Iberské hory a pohoří v Turecku a ve Velké Británii. Tam při současném tempu oteplování do roku 2100 podle vědců zmizí 100 procent veškerých lyžařských středisek. Pro Pyrenejské hory platí 98procentní hrozba, v Rakouských Alpách by zmizelo 94 procent středisek, ve Francouzských Alpách potom 93 procent. V Karpatech, kam spadají také slovenské Tatry, hrozí zánik 91 procentům lyžařských areálů. Ve Švýcarských Alpách je to 87 procent a ve Skandinávském pohoří, které leží oproti ostatním výrazně severněji, 70 procent.
Nic ještě není ztraceno
Všechno by ale změnilo zpomalení oteplování o pouhou polovinu. Kdyby se růst průměrné teploty podařilo ze 3 stupňů srazit na 1,5 stupně, riziko nedostatku sněhu by se týkalo jen pěti procent středisek ve Švýcarských Alpách, čtyř procent ve Francouzských Alpách a sedmi procent v Rakouských Alpách.
Vědci upozorňují, že se jedná o údaje, které nezohledňují umělé zasněžování. K tomu lyžařská střediska přistupují už v posledních letech, a to zejména kvůli prodloužení lyžařské sezóny, když se už začíná oteplovat. Podle autorů studie se budou areály na stroje, které umělý sníh vytvářejí, spoléhat čím dál častěji. Ani umělé zasněžování však není samospásné. Jestliže teploty dál porostou, přestane stačit. Navíc vyžaduje obrovské množství energie a vody, jejichž spotřeba zvýší emise skleníkových plynů a ještě víc urychlí globální oteplování.
Podle výzkumníků je jejich studie pouhý začátek, teď bude prý nezbytné provést podrobnější studie o konkrétních dopadech klimatických změn na menší evropské územní celky. "Data, která se nám podařilo získat, jsou klíčová pro tvorbu dalších opatření v oblasti klimatu v horských oblastech na všech relevantních úrovních řízení," uzavřeli.
Zdroje: nature.com, Daily Mail, Euronews
