Podle modelů Severe Weather Europe je hlavním faktorem, který ovlivní měsíc listopad, oslabení polárního víru. Jde o fenomén, který obvykle drží arktický mráz uzavřený vysoko na severu, ale letos by jeho struktura mohla částečně kolabovat. Když k tomu dojde, proudění vzduchu nad severní polokoulí se zpomalí a studená masa vzduchu se může "přelít" do Evropy. To znamená, že i když začátek listopadu má být podle předpovědí překvapivě teplý, v závěru měsíce hrozí prudké ochlazení, a to i o více než 15 °C během několika dnů.
Začátek měsíce jako klid před bouří
Prvních deset listopadových dní má být nadprůměrně teplých, s teplotami okolo 12 až 15 °C, výjimečně až 17 °C na jihu Moravy. Slunečné počasí by mělo převládat hlavně díky proudění od západu, které přinese suchý oceánský vzduch. Jenže podle odborníků je to takzvaný klid před bouří. Kolem 10. listopadu začne do České republiky pronikat vlhčí fronta ze severu a spolu s ní dorazí déšť a do hor první sněhové vločky i postupné ochlazení. "Teploty se sice ještě udrží v plusových hodnotách, ale tlakové pole nad Skandinávií se začíná chovat nestabilně," upozorňuje meteorolog Petr Dvořák z Meteocentra.
V poslední dekádě měsíce může přijít náhlý zlom. Podle klimatických modelů NASA CFS je pravděpodobné krátkodobé zřícení polárního víru, které by mohlo způsobit vpád arktického vzduchu do střední Evropy. Tato událost se v minulosti objevila například v roce 2010 – tehdy Česko během jediného týdne přešlo z desetistupňových teplot do kalamitního mrazu. Letos by podobný scénář mohl nastat znovu, přičemž nejrizikovějším obdobím bude 28. až 30. listopad. Modely ECMWF naznačují, že denní teploty v nížinách mohou klesnout k −5 °C, přičemž ranní minima ve vyšších polohách spadnou až k −12 °C.
Co meteorology znepokojuje nejvíc, není samotný pokles teplot, ale rychlost změn a intenzita kontrastů. "V jednom týdnu můžeme zažít jarní teploty a během pár dní kompletní zimu," popsal situaci klimatolog Jan Krtička. Právě tento extrémní střih vedl Světovou meteorologickou organizaci k upozornění, že rok 2025 se může stát dalším rekordně nestabilním rokem v Evropě. Studie ukazují, že poruchy v proudění vzduchu nad severním Atlantikem už nejsou ojedinělé – narušují se zhruba každé tři roky, zatímco dříve přicházely jen jednou za dekádu.
Další překvapení letošního listopadu souvisí se srážkami. Nad Českem se střetávají dvě vzduchové hmoty – teplejší z Atlantiku a chladnější ze Skandinávie. To vytváří výraznou nestabilitu v nižších vrstvách atmosféry, zejména v oblasti Českomoravské vrchoviny. Tam se očekávají mimořádně vydatné srážky, které by koncem listopadu mohly přejít z deště do sněhu. Meteorologové varují, že pokud teploty spadnou rychle, vytvoří se na silnicích ledovka už v prvních prosincových dnech.
Smogová situace horší než obvykle?
Ani teplý začátek měsíce ale není bez rizik. Kombinace nadprůměrných teplot a vysoké vlhkosti přinese mlhy a nízkou oblačnost, hlavně v nížinách. Města jako Ostrava, Olomouc nebo Praha by se mohla potýkat s nejhustším výskytem smogu za poslední tři roky. Inverzní vrstva, která drží znečištěný vzduch při zemi, se podle výpočtů může udržet i několik dní za sebou a zatímco na horách bude slunečno, města budou pohřbená pod šedým závojem.
Zajímavý je i globální kontext. Pokračující fáze La Niña, typická větším množstvím extrémů v Evropě, zvyšuje pravděpodobnost, že chlad a sníh dorazí prudce a nečekaně. Ve Spojených státech už meteorologové hlásí podobný trend – mírný začátek a poté "nárazový zlom", který přináší hurikánový vítr a ledové bouře. Něco podobného může podle modelů potkat i Evropu: nejprve nadprůměrná tepla, pak náhlé přelití arktického vzduchu a možné sněžení i v nížinách.
Zdroje: treking.cz, pocasi1.com, tn.nova.cz
