Kumránské svitky: největší archeologický objev 20. století
Píše se rok 1947. Beduínští pastýři hledají zatoulanou kozu v jeskyních poblíž Mrtvého moře. Když hodí kámen do temné dutiny, ozve se zvuk rozbíjené nádoby. V tu chvíli ještě netuší, že právě objevili to, co se později stane jedním z největších archeologických objevů historie. Kumránské svitky, tedy více než 900 starověkých textů uložených ve džbánech, odhalily neuvěřitelné množství informací o židovské komunitě z období 2. století př. n. l. až 1. století n. l.
Mezi svitky našli biblické texty, liturgické písně, pravidla náboženské sekty i historické záznamy. Ale jeden z nálezů byl úplně jiný než všechny ostatní.
Měděná deska: záhadný seznam pokladů
V roce 1952 se v jeskyni číslo 3 našla destička z mědi, na první pohled hodně odlišná od křehkých pergamenů a papyrů. Text nebyl napsaný inkoustem, ale doslova vytepaný do kovu. To už samo o sobě naznačovalo, že má výjimečný význam.
A když odborníci desku rozluštili, nevěřili vlastním očím. Nebyly na ní žádné modlitby, zákony ani legendy. Byl to inventář. Přesněji řečeno seznam více než šedesáti míst, kde měly být ukryty zlaté a stříbrné poklady.
Podle přepočtů by hodnota zmíněného bohatství dnes přesáhla 30 miliard korun. Deska hovoří o zlatých prutech, stříbrných mincích, chrámových nádobách či pokladech, které kdysi patřily jeruzalémskému chrámu.

Kam se poklad ztratil?
Dodnes se vedou spory o to, zda jde o reálný dokument, nebo o jakousi formu symbolického textu. Někteří vědci věří, že seznam popisuje skutečné úkryty, kam kněží před římskou invazí v 1. století n. l. ukryli chrámové bohatství. Jiní tvrdí, že je to spíš jakási utopická vize nebo liturgický text, který měl symbolický význam.
Problém je v tom, že deska je velmi konkrétní. Uvádí přesné počty nádob, hmotnost zlata i lokality, kde se mají skrývat. Ale žádný z pokladů zatím nikdy nalezen nebyl. Archeologové sice zkoumali některé z lokalit, ale výsledky byly spíš zklamáním.
To samozřejmě přilívá olej do ohně všem dobrodruhům, kteří věří, že poklad stále čeká na svého objevitele.
Poklad, který fascinuje dodnes
Měděná deska je unikátní tím, že se liší od všech ostatních kumránských textů. Není divu, že dodnes fascinuje archeology, historiky i lovce pokladů. Pokud by se poklad opravdu našel, šlo by o největší archeologický objev všech dob. A zároveň by to vyvolalo nekonečné otázky o původu bohatství a jeho vlastníkovi. Bylo to chrámové zlato? Nebo majetek jedné z židovských sekt? A kdo by dnes měl na takový poklad nárok?

Sen, který láká dobrodruhy
I když se doposud žádný z pokladů z měděné desky nenašel, příběh zůstává živý. Lidé cestují k jeskyním u Mrtvého moře a sní o tom, že právě oni by mohli odhalit tajemství staré dva tisíce let.
Pravdou je, že hodnota samotné měděné desky je dnes k nezaplacení, ačkoli žádné zlato zatím nikdo nevyzvedl. A legenda o ukrytém pokladu za 30 miliard korun tak dál rozněcuje fantazii.
Možná jednou skutečně někdo narazí na hliněnou schránu plnou zlata. A možná zůstane tato tajemná měděná deska navždy jen největší nevyřešenou záhadou archeologie. Ale jedno je jisté: příběh, který by mohl konkurovat i Indianu Jonesovi, už dávno napsala historie sama.
Zdroje: wikipedia.org, zpravy.aktualne.cz