Krokodýli sežrali netopýry a zmutovali. Podívejte, jak šíleně teď vypadají. Tohle vědcům hlava nebere

I když si dnes můžeme myslet, že o světě kolem nás víme v podstatě všechno, příroda nás zas a znova dokáže zaskočit a přesvědčit o opaku. Jedním z posledních překvapení, které si pro nás připravila, je nedávný objev krokodýlů žijících v tmavých jeskyních Gabonu.

Zcela nový druh

V roce 2008 zde narazil při archeologickém průzkumu jeskynního komplexu Abanda archeolog Richard Oslisly na něco, co by zde opravdu nečekal. V těchto izolovaných vlhkých jeskyních, kde denní světlo už nedopadá, objevil zakrslé krokodýly. Není známo, kdy a jak se do těchto podzemních tunelů dostali, vědci se domnívají, že se tak stalo již před třemi tisíci lety.

Ke studiu těchto zvláštních tvorů se odborníci dostali teprve před patnácti lety, kdy je porovnali s jejich pralesními příbuznými, krokodýly čelnatými (Osteolaemus tetraspis), známými také jako krokodýli pralesní či trpasličí, příbuzní známějšího krokodýla nilského, obývající vodní toky a jezera tropické rovníkové Afriky. Z tohoto srovnání je patrné, že se tito zakrslí jeskynní krokodýli nejen dokonale přizpůsobili svému životnímu prostoru, ale dokonce se vyvinuli v zcela nový druh.

Rozdílná barva i geny

Když byl první z těchto krokodýlů odchycen a vynesen na světlo, ukázalo se navíc, že jeho kůže má zcela jinou barvu. Není šedá jako u ostatních krokodýlů v této oblasti, ale nápadně oranžová. Podle odborníků je toto zvláštní zbarvení dáno prostředím, ve kterém tito krokodýli žijí. V Abandanských jeskyních žije obrovská, desetitisícová populace netopýrů, a právě jejich výkaly, tzv. guáno ve vodě vytváří alkalickou směs, která zabarvuje krokodýlí kůži do oranžova.

"Mohli bychom říci, že máme mutující druh, protože [jeskynní krokodýl] již má jiný [genetický] haplotyp," uvedl jejich objevitel Richard Oslisly pro The Guardian. Jeho strava je odlišná a je to druh, který se přizpůsobil podzemnímu světu. Proces mutace navíc podporuje jeho izolace, kdy do genofondu přibývají nové informace zvenčí jen zřídka.

Záhadné rozmnožování

Vědci se domnívají, že mladí jedinci jsou ještě schopni opouštět jeskynní systém, když ale dorostou do určité velikosti, mohou opravdu strávit zbytek svých dnů uvnitř v naprosté tmě. "Stávají se svým způsobem vlastními vězni," říká Oslisly.

Záhadou ale stále zůstává, jak se tito krokodýli vlastně rozmnožují. Ti menší mohou ještě opustit jeskyni, ale jak to dělají dospělí jedinci, kteří se zde ocitli v pasti? Pralesní krokodýli, kteří žijí v této oblasti na povrchu, k hnízdění potřebují vegetaci, která zde v jeskyni zcela evidentně chybí. Je tedy možné, že se ven dostanou i velcí jedinci a v období páření jeskyně opouští? Nebo se tito již nerozmnožují? Otázek je mnoho, odpovědi ale stále zatím chybí.

Další otázkou zůstává, jak tito plazi, závislí ze své podstaty na teplém prostředí, mohou žít a prosperovat v prostředí bez slunečního záření. Zdá se, že v tomto případě může být odpovědí příjemná a stálá teplota vody, která se zde pohybuje okolo 22 stupňů Celsia. Ostatně jejich příbuzní na povrchu jsou primárně noční živočichové.

Úkryt před člověkem

Podle odborníků si krokodýli vybrali tento nezvyklý domov ze zcela praktických důvodů. Výzkumy ukazují, že je jeskynní populace v mnohem lepším stavu než jejich pralesní příbuzní, což je dáno hojností potravy – živí se především netopýry a cvrčky – a nedostatkem predátorů, tedy hlavně člověka.

Stejně jako jiná africká zvířata, i tyto pralesní krokodýly decimuje obchod s masem z divokých zvířat (bush meat). Maso těchto zakrslých krokodýlů je místními obyvateli velmi ceněno, navíc jsou relativně snadno chytitelní. Jsou poměrně malí (měří jen 1,5 metru) a nejsou ani tolik agresivní jako jiní krokodýli. Do jeskyní se ale místní lidé bojí, zmutovaní oranžoví krokodýli jsou tak zde v bezpečí.

Vědci v čele s Richardem Oslisly nyní usilují o vytvoření přírodní rezervace v této oblasti, aby tyto jedinečné a bizarní tvory ochránili. Gabonské jeskyně Abanda jsou totiž jediným místem na planetě, kde se tento nový druh krokodýlů vyskytuje.

Zdroje: theguardian.com, livescience.com, timesofindia.indiatimes.com