Římskokatolický kostel Všech svatých, který byl postaven v 1. polovině 14. století v gotickém slohu, patří mezi nejnavštěvovanější památky v České republice. Byl vybudován jako součást cisterciáckého kláštera, avšak přesné datum dokončení stavby není známo.
Historie kostela
Jedná se o dvoupodlažní hřbitovní kostel, jehož dolní kaple sloužila jako kostnice a horní kaple pak byla určena k bohoslužbám za zemřelé. Vzhledem k tomu, že ve 14. a v 15. století docházelo k velké úmrtnosti obyvatelstva kvůli moru, práci v dolech, špatné hygieně, hladomoru a válečným konfliktům, byla většina zemřelých pohřbívána právě na křesťanském hřbitově v Sedlci.
Nejprve v roce 1318 zasáhl Kutnou horu hladomor, na který zemřelo až 20 tisíc lidí. O několik let později se objevil mor, jenž vzal životy dalším zhruba 30 tisícům obyvatel. A na začátku 15. století pak zemřelo ještě mnoho dalších lidí kvůli útrapám Husitských válek.
Všichni tito zemřelí pak byli pohřbíváni právě na hřbitově v Sedlci. Když však hřbitov dosáhl 3,5 hektaru, nebylo ho již kam rozšiřovat a kosterní pozůstatky ze zrušených hrobů tak musely být exhumovány a přemístěny. Právě z toho důvodu vznikl dvojpodlažní kostel Všech svatých. Jeho dolní kaple byla určena pro pietní ukládání kosterních pozůstatků a horní kaple pak sloužila k bohoslužbám za zemřelé. Kostnice, do které byly ostatky ukládány, musela být vybudována pod úrovní země, aby bylo dodrženo pohřbívání podle křesťanských zvyklostí.
Kosterní výzdoba
Kostel byl na počátku 18. století barokně upraven architektem Janem Blažejem Santinim Aichlem, který do sví barokní kompozice zasadil myšlenku Memento Mori – pamatuj na smrt. Součástí této obnovy bylo vytvoření unikátních dekorací vnitřního prostoru z lidských kosterních pozůstatků.
Využity však byly pouze lebky a hnáty. Jiné druhy lidských kostí byly do výzdoby kostela zahrnuty o něco později. V duchu romantismu totiž v 19. století zasáhl do výzdoby kostela řezbář František Rint, který zde kromě jediné světské výzdoby – erbu rodu Schwarzenbergů, vytvořil i kříže, monstrance či lustr, údajně vytvořený ze všech lidských kostí. Výzdoba je tedy opravdu jen pro nejsilnější povahy a hodně lidí dovnitř nechce vůbec vstoupit.
Mimo to se v kostnici nacházejí například vznášející se andělé v podobě lebek a zkřížených hnát či mohutné pyramidy z kostí. Celá kosterní výzdoba kostela symbolizuje poslední soud, vzkříšení a naději.
Zajímavosti této kostnice
Gotický kostel Všech svatých však nesloužil jen jako hřbitovní kostel. Jeho dvě věže na západním průčelí totiž kdysi zastávaly roli majáků a pomáhaly tak středověkým poutníkům z celé Evropy najít cestu do kostnice. V jedné z věží hořelo věčné světlo, jenž symbolizovalo naději na vzkříšení, a proto se zde poutníci zastavovali, aby se pomodlili. Zajímavostí je, že kostel v Sedlci je dodnes funkční a stále se v něm konají římskokatolické mše.
Kostnice zůstává do dnešních dnů opředena mnoha tajemstvími. Není známo takřka nic o lidech, jejichž kosterní pozůstatky jsou zde uloženy. Taktéž není zcela jasné, proč kosterní výzdoba, pro kterou bylo využito 40 000 ostatků zemřelých, vůbec vznikla.
Archeologové považují kostnici za evropský unikát. Bylo zde nalezeno 30 hromadných hrobů z období vrcholného středověku. Zemřelí v nich byli pohřbeni v několika vrstvách nad sebou. V těchto hrobech se kromě lidských kosterních pozůstatků našly i mince či různé bronzové a železné předměty.
Rekonstrukce kostnice
Momentálně v kostele stále probíhá rekonstrukce. Obnova začala v roce 2014 a bude probíhat nejméně do roku 2030. Zásadním problémem pro zahájení rekonstrukce byla zejména vlhkosti v dolní kapli, která způsobovala problémy zejména pro kosterní výzdobu, ale trpěly i omítky kostnice. Kromě problémům z vlhkostí, se objekt potýkal i se statickou poruchou, při níž došlo k vychýlení kostela o skoro půl metru.
Po celou dobu rekonstrukce však zůstává objekt otevřen veřejnosti, jelikož celá obnova kostnice byla rozplánována do několika etap tak, aby nemusely být narušeny prohlídky. V kostele Všech svatých platí od roku 2020 plošný zákaz fotografování z důvodu piety památky.
Je proto důležité vstupovat do kostela ve vhodném oblečení, které odpovídá pietnímu charakteru místa. V objektu je kromě již zmíněného fotografování zakázáno používání mobilních telefonů, dotýkání se kosterních pozůstatků či jakýchkoliv jiných interiérových prvků, pohyb mimo vyznačený prostor, a také konzumace nápojů a jídla.
Od 1. října 2025 je možné zakoupení vstupenek do kostela Všech svatých pouze na přesný datum a čas.
Zdroje: Kudy z nudy
