Atypická stavba ve tvaru rotačního hyperboloidu vznikla podle návrhu architekta Karla Hubáčka. O tom, že se jedná opravdu o výjimečnou a architektonicky kvalitní stavbu svědčí to, že za ni Hubáček získal jako doposud jediný Čech architektonickou obdobu filmových Oscarů, Perretovu cenu. Přesto byla veřejností přijata velmi vlažně.
"Nejsme na Marsu!“
Ještěd byl oblíbeným místem výletníků již od poloviny 19. století. První horská chata s rozhlednou zde otevřela své brány pro unavené turisty již v roce 1906. Brzy se stala neodmyslitelnou součástí siluety hory nad Libercem. V roce 1963 ji ale zachvátil při neopatrném rozmrazování zamrzlého potrubí devastující požár a chata do základů vyhořela.
Záhy byla vyhlášena architektonická soutěž. Nový hotel s restaurací měl doplnit i televizní vysílač. Bylo vybráno 11 návrhů, které byly prezentovány i veřejnosti. Jedny navazovaly na původní stavbu, jen v modernějším pojetí, druhé šly ale mnohem dál a navrhovaly vystavět na vrcholu Ještědu něco zcela nového. Jedním z nich byl i návrh architekta Hubáčka.
Jak už to bývá, veřejnost se "jednoznačně přiklonila k těm tradičním řešením, evokujícím starý Ještěd,“ přibližuje tehdejší nálady plné nostalgie po vyhořelé stavbě pro Novinky Luděk Lukuvka ze Severočeského muzea v Liberci. Porota ale rozhodla jinak. Zaujalo ji především neotřelé sloučení vysílače a hotelu do jedné formy. "Návrh Karla Hubáčka u veřejnosti, až na naprosté výjimky, absolutně neprošel,“ vzpomíná dále Lukuvka. "Nejsme na Marsu,“ zněly tehdejší komentáře.
Významná ocenění
Odborníci to viděli ale zcela odlišně. Ještě během stavby získal za svůj návrh Karel Hubáček nejprestižnější architektonické ocenění Perretovu cenu. V roce 2000 získal Ještěd titul Nejvýznamnější česká stavba 20. století. Od roku 1998 je památkově chráněn a od roku 2006 je národní kulturní památkou a netají se ani svými ambicemi na zapsání na seznam světového dědictví UNESCO.
Unikátní exteriér i interiér
Tvar objektu harmonicky prodlužuje 1012 metrů vysokou horu o dalších 99 metrů. “Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř,” vzpomínal tvůrce stavby, architekt Karel Hubáček.
Hotel s restaurací se nachází v nižších širších patrech. Na vybavení interiérů se podíleli významní umělci své doby pod taktovkou akademického architekta Otakara Binara. Do dnešních dnů se dochovalo sedm těchto uměleckých děl, jedním z nich jsou například skleněné plastiky nad schodištěm do restaurace od Jaroslavy Brychtová a Stanislava Libenského s názvem Spad meteoritů.
Původní nábytek byl z velké části vyměněn v polovině 90. let. V současnosti probíhá snaha o navrácení těchto původních kusů nebo jejich nahrazení replikami. V samotných hotelových pokojích se nachází novodobý nábytek, ale ubytovat se lze i ve dvou pokojích s příznačným názvem Retro, které jsou stále vybaveny původním nábytkem pana Binara.
I z technického hlediska se jedná o zcela jedinečnou stavbu. Budova v sobě ukrývá mnoho na tehdejší dobu invenčních technických řešení. Asi nejznámější z nich je kyvadlový tlumič, který vyrovnává kmitání způsobené povětrnostními vlivy panujícími na hoře.
Jak nakonec ukázal čas, hotel a vysílač Ještěd byl a je vskutku nadčasovou stavbou. Podobně jako kdysi veřejností zcela odmítaná Eiffelova věž je dnes symbolem Paříže, stal se i on ikonickou stavbou Liberce a hory Ještěd a dominantou celého kraje.
Zdroje: novinky.cz, liberec.rozhlas.cz, jested.cz
