O tom, že je u nás houbaření v kurzu, mluví jasně data. Alespoň jednou ročně vyrazí na houby přes 70 % Čechů, což jinde na světě nemá obdoby. Podle dostupných dat České zemědělské univerzity připadalo v roce 2006 na jednu českou domácnost 8,2 kg nasbíraných hub. Věřte tomu nebo ne, v téhle zálibě jsme považováni za nejvášnivější na světě.
Velmi dobře jsou na tom i obyvatelé států na severovýchod od České republiky. Patří mezi ně třeba Slovensko nebo Polsko, ale i Finsko s Ruskem. Svou popularitu si houbaření získalo i v některých částech Skandinávie, zatímco v západní Evropě se jedí spíše jen pěstované žampiony. Mimo Evropu stojí za zmínku zejména jihovýchodní Asie, kde je rozšířené nejen samotný sběr hub, ale také jejich pěstování.
Houby v gastronomii
Není divu, že sběr hub se těší u nás velké popularitě. Tato surovina je totiž velmi žádaná díky skvělému využití v gastronomii. Hříbky se dají použít opravdu téměř na každý typ pokrmu – od předkrmu přes polévku až po hlavní chod. A nemusí jít zrovna o nějakou velkou gastronomii. Kdo by neměl rád například smaženici, k jejíž přípravě vám stačí máslo, cibule, česnek, správně zarestované houby a pak už je to jen o tom dobře dochutit solí a pepřem a nepřetáhnout vajíčka, aby byla krémová. A když se to ještě rozhodnete vyšperkovat petrželovou natí, rozhodně nic nezkazíte.
Oblíbené jsou také houbové polévky. Ať už se jedná o klasickou bramboračku, krém nebo kulajdu, můžete se spolehnout, že mají jedno společné – spoustu příznivců! V některých domácnostech se dokonce tyto polévky objevují na štědrovečerní tabuli.
Velkým šlágrem, na který nesmíme zapomenout, je houbová omáčka. Existuje milion způsobů, jak ji připravit a samozřejmě se liší i podle hříbků, které máte k dispozici. Velmi oblíbená je například omáčka z lišek, ale i praváků a své kouzlo má i ta žampionová. Skvěle se hodí třeba ke zvěřině, ale i na letní grilování. Skvěle oživí například vepřovou kotletu, nebo plátek kuřecího masa.
A ještě jedna dávka inspirace, tentokrát z Itálie. Zkoušeli jste někdy klasické houbové rizoto? Pokud ne a jste fanouškem hub a rýže, neváhejte vyhledat restauraci, kde se tento pokrm připravuje. Kromě kvalitní kulatozrnné rýže a hub v něm hraje neodmyslitelnou roli víno, parmazán a máslo. A když se trochu inspirujete naším houbovým kubou, můžete namísto rýže použít i kroupy.
Zázrak se nachází na Šumavě
Zpátky ale k místu, které je u nás považováno za houbový zázrak. Na první pohled obyčejná louka v obci Stachy na Šumavě skrývá jeden z nejpodivuhodnějších příběhů české přírody. Tady, v těsném sousedství kostela Navštívení Panny Marie, vznikla zcela náhodou unikátní Hřibová rezervace. Jedná se o místo, kde houby rostou jako z vody, ale žádná se nesmí utrhnout. Každá z nich má své číslo, vlastní štítek a přísnou ochranu.
Příběh tohoto neobvyklého místa se začal psát v roce 1961, kdy byla zrušena místní čerpací stanice. Po jejím zbourání se okolí zasypalo novou zeminou a právě ta, jak se později ukázalo, skrývala překvapení. Spolu s ní se sem pravděpodobně dostalo i podhoubí z okolních šumavských lesů. Od té doby se z obyčejného pozemku stala živá laboratoř mykologické rozmanitosti. Zpočátku tu převládal hřib smrkový, později se přidal i hřib koloděj a další druhy, například lišky nebo holubinky.
A houbám se tu pořád daří dodnes. Největší úroda přitom byla zaznamenána v roce 1984. Tehdy se na malé ploše objevilo neuvěřitelných 246 hřibů. Každý z nich byl pečlivě označen a zapsán do evidence, protože v této rezervaci se na houby nechodí s košíkem, ale s notýskem. Dnes se místo využívá nejen pro vědecké účely, ale i jako ukázka, jak může příroda sama obnovit a udržet rovnováhu, pokud jí člověk dá prostor.
Místní šíří pověsti o skřítcích
Hřibová rezervace není jen vědeckou raritou, ale i součástí místních pověstí. Obyvatelé Stach vyprávějí o houbařských skřítcích, kteří prý dohlížejí na růst hub v okolí. Říká se, že trestají nenechavé houbaře tím, že mění podobu hub. Jedovaté pak vypadají jako jedlé a naopak.
Dnes je Hřibová rezervace pýchou obce i mykologů. Slouží jako připomínka toho, že i něco tak křehkého a obyčejného, jako je houba, si zaslouží pozornost a respekt. Každý exemplář, který tu vyroste, má své označení a nikdo se ho nesmí dotknout. Místní ji nazývají malým zázrakem Šumavy a místem, kde se příroda rozhodla ukázat, co dokáže, když ji člověk nechá dýchat.
Pár fakt o Stachách
Na závěr se ještě podívejme na fakta o této malebné vesničce. Jak už bylo zmíněno, na úpatí Šumavy v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Asi deset kilometrů severozápadně od ní se nachází město Vimperk, o dalších šestnáct kilometrů dál stejným směrem najdete Prachatice a co se týče krajského města – Českých Budějovic, tak ty jsou od ní severozápadně asi šedesát kilometrů.
V obci trvale žije přibližně 1 100 obyvatel a protéká jí Jáchymovský potok, který se hned za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou. Ta je přítokem Volyňky. Stachy jsou také vesnickou památkovou rezervací. Pokud holdujete lyžování, asi pět kilometrů jihozápadně od centra obce se nachází na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.
Pěkná víska tak nenahrává jen houbařům a v jejím okolí je poměrně slušné vyžití. Pokud máte rádi Šumavu, rozhodně se sem stojí za to vydat. Ať už kvůli unikátním hříbkům, nádherné přírodě či zimním sportům.
Zdroje: wikipedia.org, kuchynelidlu.cz, poznatsvet.cz
