Houbařská sezona je v plném proudu a i když jsou aktuálně v některých místech České republiky solidní podmínky pro houbaření, nebývá to samozřejmě vždycky pravidlem. Jistě, jak se říká, kdo hledá najde, ale skutečnost je někdy mnohem složitější.
Co ovlivňuje podmínky pro růst hub?
Předem si přiblížíme, co vlastně podmínky pro růst hub ovlivňuje. Jak asi každý čtenář tuší, velmi důležité je počasí. Obecně platí, že se houbám zpravidla nejvíce daří po vydatných deštích. Podle doporučení Českého hydrometeorologického ústavu (CHMÚ) je ideální se po nich do lesa vydat za předpokladu, že přijdou na řadu teplé, avšak nikoliv horké dny. Mezi nejplodnější měsíce patří červenec, srpen a září.
Klíčovými faktory jsou tedy dostatečná vlhkost a příznivá teplota, avšak záleží i na dalších atributech. Rozhoduje například vhodný typ lesa pro danou houbu nebo jeho prostředí. Pokud jdete do lesa, kde bývá hodně větrno, pravděpodobně nebude vaše výprava úspěšná.
Jaká je aktuálně situace v ČR?
Jak už bylo uvedeno, aktuálně je na spoustě místech v České republice stále příznivá situace ohledně růstu hub, tedy alespoň jak uvádí CHMÚ ve svém grafu. Ještě před nedávnem však byly podmínky ještě mnohem lepší.
Momentálně je u nás přáno houbařům na Moravě i v Čechách. Z moravské části země je na tom nejlépe Jihomoravský kraj, kde je na většině území velmi vysoká pravděpodobnost růstu hub. Slušně je na tom i západní část Zlínského kraje, ale na své si přijdou i sběratelé hub v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
To v Čechách je situace o něco horší. V tuto chvíli se například v Karlovarském, Plzeňském či Jihočeském kraji sice na houby vydat můžete, ale šance na úspěch není zrovna velká. Obdobné to je i na Vysočině. To například ve středních Čechách se na houby zajít stále vyplatí, a to včetně Prahy. Ještě lépe jsou na tom podle CHMÚ v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, a podmínky jsou příznivé i pro houbaře z Libereckého a Ústeckého kraje.
Jakým houbám vyhovují různá období?
Ačkoliv většinou do lesů chodíme mezi březnem a listopadem, houby rostou v průběhu celého roku. Právě začátkem jara se daří smržovým houbám, mezi které patří třeba kačenka česká nebo smrž obecný. Od dubna do května pak bývá k mání opravdová delikatesa, kterou je čirůvka májová. Těm se daří i od listopadu.
Co se týče léta, nacházíme nejčastěji ty asi nejznámější houby, jako jsou hřiby, kozáci, suchohřiby, holubinky nebo kuřátka. Ty se v lesech drží klidně až do pozdního podzimu. Už od začátku školního roku navíc narazíte i na václavky.
Co radí odborník?
Jak už bylo zmíněno, růst hub hodně ovlivňuje počasí. Spoustu lidí se často řídí pohledem na nebe, nebo lépe řečeno, tím, jaké zrovna panuje počasí. To ale podle mykologů není zcela správný ukazatel. Sice je tvrzení, že rostou po dešti poměrně pravdivé, mnohem důležitější je ale dostatečná vlhkost a přiměřená teplota. Houby totiž nevyrostou přes lusknutím prstu přes noc.
Přesněji to ve své knize Praktický houbař popsal Ladislav Kovář ml.: "K houbařskému folklóru již patří určitá zažitá slovní spojení a rčení. Mezi nejznámější patří, že se „páří z lesů“, a tudíž porostou houby. Je-li totiž lesní půda dobře prohřátá a dostane-li solidní dávku dešťových srážek, dochází k nasycení půdy vodou, přičemž se část vody odpařuje do vzduchu, kde původně neviditelné vodní páry kondenzují na viditelné vodní částečky, a to houbám velice svědčí."
Podle tohoto zkušeného mykologa se první plodnice objevují za 5 až 10 dní po intenzivním dešti, po nichž následovalo teplo. Důležitá je však i teplota půdy. "Stručně by se dalo říci, že pro okruh hub, které se označují jako kloboukaté, je optimální teplota 25 °C. Na druhou stranu můžeme říci, že většina druhů hub při teplotách pod 10 °C růst přestává. Pro růst hub je také dobré, aby nedocházelo k příliš velkým rozdílům mezi denní a noční teplotou vzduchu, které někdy mohou přesahovat i 20 °C," dodal Kovář ml.
Kdo je Ladislav Kovář mladší
Někoho možná napadne, proč by se měl řídit zrovna slovy pana Ladislava Kováře mladšího. Pak věřte, že se jedná o vášnivého houbaře, který této vášni holduje už přes padesát let a má spoustu zkušeností. Kromě toho, že je houbař tělem i duší, má na kontě také řadu knih.
Kromě zmiňovaného Praktického houbaře napsal i několik kuchařských příruček. Mezi jeho díla patří Brevíř o houbách, Netradiční recepty pro zdraví, Zdravá a moderní jídla a Moderní zdravá kuchařka pro děti a mládež. Mimo gastronomii se rád věnuje i přírodě, o čemž svědčí jeho knihy "Hrozí lidstvu katastrofy?" a "Tajemství vody".
Choďte do lesa!
Ať už dáte na rady zkušeného odborníka, nebo se budete dál řídit vlastními metodami, jedno je jisté – pohyb na čerstvém vzduchu každému z nás prospěje. Proto i když se vám zrovna nepodařila vaše štace, nezoufejte a vyrazte do lesa znovu. Procházka vašemu tělu prospěje a hlavně je dobré být optimistou a věřit, že se příště už zadaří. A třeba můžete po neúspěchu vyzkoušet právě trik zkušeného mykologa.
Zdroje: iReceptář, CHMÚ, Dokořán
