Toto je nejkrásnější vesnice v Česku. Cizinci z ní šílí. Češi ji neznají, přestože je v UNESCU

Krušné hory má řada přespolních v paměti ještě jako pohoří zasažené poválečným odsunem a poškozené těžbou a průmyslem bujícím ve druhé polovině minulého století. Přesto se i tady podařilo uhájit značnou část panenské přírody i historických oblastí, které každoročně lákají tisíce návštěvníků.

Jedno z takových měst najdete asi 20 kilometrů severně od Karlových Varů, jen kousek od německých hranic. Obec Horní Blatná na mapě vypadá spíše jako nenápadná vesnice, kterých po celé republice najdete nespočet, kdo sem ale zavítá, nevěří svým očím. Turisty na první pohled zaujme řada zachovalých goticko-renesančních a barokních domů, kostel z poloviny 18. století i unikátní technické památky, které připomínají někdejší slávu a bohatství hornického města.

Krušné hory známé, neznámé, vytěžené

Horní Blatná byla založena roku 1532 na území, kde se již dvě století rýžoval cínovec. Tehdejší zvyšující se poptávka po cínu přilákala během třiceti let od založení na 2 000 nových obyvatel, těžbou se sice živila jen část z nich, i tak se ale dá říct, že sem přišli žít svůj "něco jako americký" sen, který ovšem trval poměrně krátce. Již ve druhé polovině 16. století začala poptávka po cínu uvadat. Do historie obce se neblaze promítly i události následné třicetileté války, ze které se hornictví v Horní Blatné již nikdy zcela nevzpamatovalo.

Historie i přírodní krásy tu čekají na každém kroku

Dost o historii, současná podoba Horní Blatné není jen o hornictví, ale také o přírodních krásách a technických památkách, kterými je Krušnohoří jako takové dosti prošpikováno. Vyznavači horské turistiky sem míří hlavně na Vlčí jámy, přírodní památku se zbytky středověké dobývky cínových rud. Vzhledem ke specifickému vzdušnému režimu se tu celoročně vytváří jeskynní led, který mimochodem využívali již v 19. století vojáci ranění v bitvě národů u Lipska.

Průvodcem vám bude Blatenský příkop

Zajímavou památkou je také Blatenský příkop, který původně zásoboval vodou krušnohorské doly, později průmyslové závody. Vznikal již od roku 1540, roku 1980 byl vyhlášen technickou kulturní památkou. Na přelomu milénia došlo k jeho celkové rekonstrukci, po které si však zachoval svůj historický ráz. Podél toku navíc přibyla i naučná stezka o délce 12 kilometrů, která návštěvníky provede příjemným lesním klimatem od Božího Daru po Horní Blatnou.

Zastavte se na Božidarském rašeliništi

Když na naučnou stezku vyrazíte z Horní Blatné, dojdete až k Božidarskému rašeliništi. To také stojí za zastávku, navíc je jednou z nejznámějších turistických atrakcí této oblasti. Na rašeliniště jako takové je vstup zakázán, projít se můžete pouze po povalových chodnících, které zajišťují nejen bezpečnost turistů, ale i ochranu vzácných živočichů a rostlin, které se tu vyskytují. Z Božidarského rašeliniště jsou také krásné výhledy na přírodu Krušných hor.

Krušné hory jsou rájem i pro lyžaře a běžkaře

Pokud v létě raději vyrážíte k moři než nazouváte pohorky, možná pro vás bude Horní Blatná atraktivnější v zimě. Zimní turismus tu ostatně také jenom kvete, v blízkosti obce najdete několik ski areálů, na Klínovec to také není daleko a vyrazit můžete i po jedné z četných běžkařských stop. Až se budete chtít ohřát, zajděte do muzea v Horní Blatné, které je sice věnované primárně historii těžby v Horní Blatné, najdete tu ale i řadu tipů, třeba na lázeňské pobyty v nedalekém Jáchymově. Ten ostatně také stojí za návštěvu. O tom ale až příště.

Zdroje: navylet.cz, bozidar.cz, cs.wikipedia.org