Podle aktuálních předpovědí meteorologů z Evropy i USA nás čeká období hluboko pod dlouhodobým teplotním průměrem, za kterým bude stát kombinace klimatického jevu El Niño a náhlého stratosférického oteplení – známého jako SSW (sudden stratospheric warming). Tento jev může zásadně přenastavit proudění vzduchu nad severní polokoulí a poslat nad Evropu ledové masy z Arktidy a Sibiře.
Bude zima, bude mráz!
Ještě v prosinci bude počasí podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu spíše proměnlivé, ale krátce po Novém roce má přijít zlom. Numerické modely ukazují, že právě začátkem ledna se rozpadne tzv. polární vír – chladný vzduch, který běžně zůstává uzamčen vysoko nad severem. Jeho destabilizací však dojde k jevu, který meteorologové sledují s velkým respektem: Studený vzduch se začne rozlévat na jih. Výsledkem budou dlouhotrvající mrazy, které se mohou v nižších polohách pohybovat kolem –10 °C, v kotlinách a horských oblastech dokonce klesat pod –15 °C. Při jasné obloze se v některých lokalitách očekávají teploty až –20 °C!
Hlavní příčinou je právě letošní fáze El Niña: Po několika letech slabého vývoje se tento pacifický jev obnovil a začal ovlivňovat celosvětové cirkulace vzduchu. V kombinaci s oslabujícím slunečním cyklem a sezónním posunem proudění se Evropa dostává do neobvyklé situace, kdy teplé zimy vystřídá období podprůměrných teplot. Zimní modely agentury ECMWF ukazují, že leden 2026 může být v Česku až o 2–3 stupně chladnější, než je klimatický normál. A to v měsíci, který má být zároveň sušší, ale s vyšší šancí na souvislou sněhovou pokrývku, zejména v polovině ledna.
Česko čeká nejchladnější období mezi 5. a 25. lednem
První mrazová vlna dorazí pravděpodobně už po Třech králích. V nižších polohách by denní maxima měla zůstat mezi –2 až –5 °C, v noci teploty spadnou často pod –10 °C. Sněžení se očekává především v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V Praze a středních Čechách bude situace proměnlivější, ale i tady existuje reálná šance na několikadenní bílou pokrývku. Pokud se modely potvrdí, mohlo by Česko zažít nejdelší období mrazů od zimy 2012/2013, kdy teploty měsíc v kuse nevystoupily nad nulu.
Vliv na naše zdraví
Současně ale meteorologové varují, že takto silné ochlazení nemusí být bez následků. Kombinace tuhých mrazů a suchého vzduchu totiž zatíží nejen vytápěcí soustavy, ale i zdraví populace. Zmrzlá půda komplikuje zásobování vodou i dopravní infrastrukturu. Odborníci proto už teď doporučují zabezpečit domovy před mrazem – zkontrolovat topení, těsnění oken a izolaci potrubí, především na chalupách a v nezateplených domech. Pokud voda zůstane v trubkách stát, riziko prasknutí výrazně stoupá. Stejně důležité bude chránit kotle a krbová tělesa, jejichž přetížení bývá při extrémních mrazech často důvodem poruch.
Zdravotní rizika mrazivého počasí se týkají zejména seniorů a osob s onemocněním srdce a dýchacích cest. Silné mrazy mohou zhoršovat dýchání při smogu, který se v zimních inverzích drží v údolích měst. Meteorologické stanice zároveň očekávají, že kvůli ochlazení vzroste i počet dní se zhoršenou kvalitou ovzduší, koncentrace prachových částic PM 2.5 může totiž stoupnout až o 40 %. Lékaři proto doporučují omezit pobyt venku v nejchladnějších dnech, větrat krátce, ale intenzivně, a dostatečně pít. Suchý mrazivý vzduch totiž extrémně vysušuje dýchací cesty.
Kulichy i grog znovu na scéně
Na druhé straně se chladné počasí může pozitivně projevit v oblastech, kde Česko dlouhodobě čelilo přemnoženým alergiím, roztočům i plísním. "Nízké teploty fungují jako přirozená dezinfekce," vysvětluje klimatolog Jiří Damborský. "Zima 2026 může paradoxně udělat našim lesům i městům dobře – mráz totiž přirozeně omezí výskyt škůdců, kteří se v posledních teplejších letech přemnožili."
Z ekologického hlediska se tak očekává obrat k rovnovážnějšímu zimnímu režimu, jenž by mohl zlepšit zásoby spodních vod a doplnit sníh v horských oblastech.
Pokud se předpovědi naplní, bude leden 2026 úplným opakem několika posledních zim. Namísto vánočních oblev, deště a hnědých polí se můžeme těšit – nebo spíše připravit – na pravou "sibiřskou" zimu. V době, kdy svět stále řeší dopady klimatických změn a globálního oteplování, přichází paradox: extrémně nízké teploty jako důsledek změny atmosférického proudění. Meteorologové připomínají, že právě takové výkyvy jsou pro současné klima typické – střídání teplých zim s výrazně chladnými je projevem zpomalování proudění nad Atlantikem, které reaguje na nerovnoměrné oteplování oceánů vlivem El Niña.
Zatímco ještě v prosinci se bude zdát, že počasí běžně kolísá, leden by mohl přinést největší mrazy poslední dekády. Termíny „arktické dny“ či "sibiřská vlna" tak možná znovu dorazí do českých předpovědí počasí.
Zdroje: byznysdenik.cz, pocasi1.com/europe, idnes.cz
