Představte si, že byste ztroskotali na pustém ostrově daleko od civilizace. Dokázali byste si postavit vlastní příbytek? Při dnešních cenách nemovitostí by se možná taková schopnost hodila, pomyslíte si. Ale někteří lidé to tak už dávno dělají a vystačí si třeba s tak obyčejným materiálem jako je písek.
Šílený muž s lahví
Důkazem je příběh muže jménem Tateh Lehbib Braica, jinak také řečeného jako "šílený muž s lahví". Ten si postavil kruhový dům z plastových lahví, které sebral různě po skládkách. Muži je sedmadvacet let a živí se jako inženýr. K tomu, aby z plastových lahví od limonád postavil dům, jich potřeboval několik tisíc.
Lahve o objemu jeden a půl litru pak naplnil pískem tak, aby mu sloužily místo cihel. Lahve pak pospojoval cementem, hlínou a slámou, které mají udržovat teplo. Jak už inženýrovo jméno napovídá, nepochází z Česka, nýbrž z Alžíru.
Žije v poušti, a proto hledal snadné a efektivní řešení, jak si postavit střechu nad hlavou. Problémem této oblasti jsou také ukrutná vedra, kdy teploty přesahují i padesát stupňů Celsia. V tyto dny se mu příbytek z lahví doopravdy hodí.
Sám Tateh přitom vyrůstal v domě z nepálených cihel, který měl střechu z pozinkovaných plechů. Jenže nepálené cihly mají jednu velkou nevýhodu – pokud zaprší, rozpadnou se. Proto bylo výhodnější vsadit na plast. Záměrně pak mladý inženýr zvolil i tvar domu.

Oslnil i v Evropě
Díky tomu, že je kulatý a natřený na bílo v něm totiž není takové vedro. Toto uzpůsobení snižuje dopady slunečních paprsků až o devadesát procent. Na střeše se nachází větrací prostor a dvě okna. Díky tomu je v domě hezký chládek, rozhodně větší, než v jiných domech kolem. Dnes v jeho lahvovém domě žije jeho babička. Jenže Tatehův nápad okouzlil i v Ženevě.
Úřad OSN pro uprchlíky zajistil grant v rozsahu pětapadesáti tisíc eur na to, aby mohlo být podobným způsobem postaveno ještě dalších pětadvacet domů v dalších pěti saharských uprchlických táborech. Tento muž dokázal, že když se chce, může i jeden jedinec změnit desítky lidských životů.
Dušek si postavil podobné obydlí
Kuriózní bydlení si ale postavil i jeden známý Čech, herec a esoterik Jaroslav Dušek. Ten si vlastníma rukama postavil domek z hlíny. Kruhovou hliněnku si vytvořil na svém pozemku v Jindřichovicích pod Smrkem. Domek postavil podle systému Superadobe.
Jde o technologii, která se používala především jako rychlé řešení pro ty, kdo přišli o střechu nad hlavou kvůli válce nebo povodni. Postup je jednoduchý, pytle od brambor se naplní hlínou a pokládají se na sebe. Vznikne tak kruhové obydlí. Pytle se následně spojí drátem. Tuto metodu vynalezl iránský architekt Nader Khalili.
Uvnitř je teplo
Na stavbě Duška se nakonec podílelo asi osmdesát lidí. Výsledkem je první podobná stavba ve střední Evropě. Dušek postavil také komín, obloukové dveře a okna. Jeho obydlí tak působí poměrně moderně. V domě je teplo, a to díky Trombeho stěně, která udržuje teplotu na třiadvaceti stupních Celsia. Uvnitř se dá také topit, ale je bez elektřiny. Vodu pak může herec čerpat z nedaleké venkovní studny.
"Začněte se stavbou na jaře, ať se vám ve zdech během léta nakumuluje teplo," radí Dušek. Naopak problémem může být déšť, kdy pokud neuděláte dostatečná opatření, může hlína popraskat nebo chytnout plíseň. Nicméně umělec odhaduje, že by si lidé mohli podobnou metodou postavit na svém pozemku dům o velikosti 4+1. A to zcela bez problémů.
Na kolik to vyjde?
A ano, dovnitř si můžete nechat zavést i elektřinu, vodu nebo kanalizaci. Jen herec chtěl, aby v příbytku elektřina záměrně chyběla. Navíc náklady na stavbu základů takového domu nepřekročí ani dvacet tisíc korun. Platí se pouze za hliněnou směs z písku, jílu, cementu, slámy a vody. Nejdražší jsou komín nebo skleněná okna, dveře či skleníky. Jejich cena může přesáhnout i několik stovek tisíc.
Zdroje: theguardian.com, poznatsvet.cz, medium.seznam.cz