
Dovolená za socialismu: Jak jsme snili o moři a místo toho jsme se báli tajné kontroly StB i na dovolené
Co dneska zvládnete během pár minut přes internet, bylo před pár desítkami let pro Čechy často nedosažitelným snem. Objevte, jak vypadala dovolená za železnou oponou, proč byl každý pobyt u moře dobrodružstvím a jak se národ bavil i bez exotických destinací.
Foto: Profimedia
Dnešní Češi si už ani nedovedou představit, jak náročné bylo před pár desítkami let vyrazit na dovolenou do zahraničí. Stačí otevřít počítač, párkrát kliknout a máte zajištěnou letenku, hotel i zájezd na míru. Nebo rovnou zajdete do pobočky cestovní kanceláře, kde vám ochotně navrhnou destinaci podle vašich představ. Výsledek? Dovolená je hotová za pár minut, aniž byste museli opustit obývák.
V dobách před rokem 1989 to ale vypadalo úplně jinak. Svobodný pohyb přes hranice nebyl zdaleka tak běžný jako dnes. Když si někdo troufl vyrazit za hranice, čekala ho hromada papírování a několikadenní čekání na razítka. Nejenže jste museli mít pas, což je aktuální i dnes, ale navíc jste potřebovali speciální povolení k výjezdu.
Bez povolení ani na krok z domova
To vám mohly udělit jen určené úřady a často nebylo vůbec jisté, jestli se vám to vůbec podaří. Každý, kdo chtěl vycestovat mimo socialistický blok, byl podezřelý a sledovaný, což řadu lidí odradilo od jakýchkoli snah o dovolenou mimo republiku. Mnozí Češi proto raději trávili volné dny doma nebo na tuzemských rekreacích. Přesto si dokázali užít spoustu zábavy a dobrodružství i bez exotických destinací.
Když už se ale někdo do zahraničí dostal, čekala ho strastiplná cesta v přeplněném autě, kde se vozily celé rodiny i s dětmi a domácími zásobami. Oblíbenými modely byly Škoda, Trabant, Lada, Wartburg nebo Fiat. V kufru nechyběly konzervy, chleba a další zásoby na cestu, v rádiu hrály hity tehdejších interpretů a cesta se často protáhla na celý den i déle.
Pro ty, kteří se nedostali k moři, byly alternativou velká jezera jako Balaton v Maďarsku, kam směřovaly tisíce Čechů. Balaton nabízel nejen koupání, ale i možnost ochutnat maďarskou kuchyni nebo nakoupit zboží, které doma nebylo k dostání – třeba džíny nebo hudební desky. Kdo nechtěl nebo nemohl do Maďarska, mohl vyrazit na takzvané slovenské moře – Zemplínskou Šíravu, která byla v té době oblíbenou destinací pro koupání, rybaření nebo vodní sporty.

Kdo vyjel k moři, stal se automaticky podezřelý
Stejně tak lákaly i další lokality, jako Domaši nebo Liptovská Mara, kam mířily celé rodiny. Velký zájem byl i o pobyty v přírodě, především v Tatrách, které přitahovaly turisty nejen z Československa, ale i ze zahraničí. Děti zase jezdily na pionýrské tábory, kde zažívaly dobrodružství v lese, noční hry, diskotéky nebo karnevaly.
I když to nebylo moře, Češi si dokázali užít léto naplno a vytvořit si vzpomínky, které jim zůstaly na celý život. Dneska si už málokdo dokáže představit, jaké to bylo, když každý výlet do zahraničí byl malým zázrakem a každý pobyt u moře se počítal za životní úspěch. Právě proto bychom si měli vážit toho, jak snadné máme cestování dnes.
Mohlo by vás zajímat

Místo ráje noční můra! Čech na Maledivách za ošetření zaplatil obří částku

Booking dostal ve Španělsku tučnou pokutu. Některým nutil své ceny, druzí nesouhlasí s jeho taktikou

Ztracená pohlednice z roku 1949: Po desítkách let odhalila tajemství, které mělo zůstat skryté

Hitem léta 2025 bude tato krásná pláž. Nabízí čiré moře, a je kousek od Česka
