Planeta, která se k naší Zemi opakovaně přibližuje na pouhých 41 milionů kilometru a je tak velmi dobře pozorovatelná, fascinovala lidstvo odjakživa. Pojmenovali ji mnoha poetickými názvy jako Jitřenka, Večernice, nebo Venuše, podle bohyně lásky a krásy. Když se však konečně podařilo dostat pod neproniknutelný závoj oblačnosti, objevili jen vyprahlé horké peklo plné vybuchujících sopek, kde z nebe prší kyselina.
Oceány na Venuši
Venuše a Země jsou si na první pohled velice podobné. Jedná se o kamenné planety podobné velikosti i váhy. Někdy jsou tak označovány za sesterské planety, nebo dvojčata. Vědcům proto dlouho vrtalo hlavou, proč jsou podmínky na obou planetách tak odlišné. Když v prosinci 1962 poprvé proletěla kolem Venuše sonda Mariner 2, začalo se poprvé spekulovat o možnosti, že planeta nemusela být vždy jen horkým světem bez života.
V roce 2016 americká kosmická agentura NASA zveřejnila, že Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou. Podle jejích propočtů zde před 3,5 miliardami let existoval mělký oceán a povrch planety byl jen mírně chladnější než povrch dnešní Země. Podmínky ke vzniku životy by tedy byly podobné.
Co se stalo?
Co se stalo, že dnes na Venuši místo vody a kypícího života najdeme jen vybuchující sopky, proudy lávy, sálající žár a kyselé deště? Podle odborníků bylo příčinou působení obrovského Jupitera. Jeho hmotnost je dvaapůlkrát větší než hmotnost všech ostatních planet sluneční soustavy dohromady. Díky tomu, jak obrovská je, může mít vliv na oběžné dráhy jiných planet. A přesně to se stalo.
"Jak Jupiter měnil její oběžnou dráhu, procházela Venuše dramatickými změnami klimatu, zahřívala se, pak se ochlazovala – a během toho stále více ztrácela vodu v atmosféře,“ uvedl autor tohoto výzkumu Stephen Kane. Brzy se planeta zahalila do extrémně husté atmosféry tvořené převážně oxidem uhličitým. Vznikl tak silný skleníkový efekt, který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu a učinil z Venuše nehostinné místo.
Život ve vyšších vrstvách atmosféry
Hypotézu o čtyři roky později podpořil objev fosfanu v její atmosféře. Fosfan je plyn, který vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku. Ovšem atmosféra planety plná kyseliny sírové není příliš slučitelná s výskytem života.
Vědci z Massachusettského technologického institutu však upozornili na přítomnost amoniaku, který kyselinu sírovou neutralizuje, díky čemuž by mohl být život ve vyšších a chladnějších vrstvách atmosféry možný. Jednalo by se s největší pravděpodobností o drobné mikroorganismy volně poletující vysoko nad rozpáleným povrchem planety.
O tom, jak to na Venuši vypadá a co by se stalo, kdybyste se na ni ocitli, se podívejte v následujícím videu:
Všechno je možná jinak
Vzhledem k obtížným podmínkám, které na Venuši panují, byla planeta prozkoumána pouze pomocí radarových snímků a žádná z hypotéz nemohla být zatím prokázána. Nejnovější výpočty navíc ukazují, že se odborníci mýlili a Venuše zřejmě nikdy nebyla obyvatelná pro život pozemského typu.
Studie chemického složení atmosféry ukázala, že se v ní nachází velmi málo molekul vodíku. Z toho vyplývá, že vnitřek planety je suchý, a tudíž na ní pravděpodobně nikdy nebyly oceány kapalné vody, nezbytné pro vznik života, tak jak ho známe na planetě Zemi.
"Byli bychom bývali rádi, kdybychom zjistili, že Venuše v minulosti bývala podobná Zemi a mnohem přívětivější pro život,“ uvedla Tereza Constantinou, která se na výzkumu podílela. „Je tedy poněkud smutné zjistit, že tomu tak zřejmě nebylo. Na druhou stranu, můžeme teď zúžit pátrání po exoplanetách, kde by se slušnou mírou jistoty mohly panovat podmínky vhodné pro život pozemského typu.“
Více informací snad brzy mise Evropské kosmické agentury (ESA) s názvem EnVision, která za šest let vyšle k Venuši sondu velikosti osobního automobilu napěchovanou měřícími přístroji, které poskytly i české firmy. Jedním z jejích úkolů bude výzkum poměru lehkého a těžkého vodíku v atmosféře, který by mohl napovědět, zda dříve byla na Venuši voda a byla-li tedy obyvatelná, nebo ne.
Zdroje: space.com, novinky.cz, vesmir.cz, nasa.gov
