I mistr tesař se někdy utne a platí to v každém oboru. Dokonce i při výrobě něčeho tak delikátního, jako jsou peníze. Hlavně při tisku bankovek dochází až nečekaně často k výrobě zmetků. Jinde by šlo o znehodnocený výrobek, tady se naopak jedná o výhodu, která znásobuje jeho hodnotu, a to až o stovky procent. Některé vady, tzv. chybotisky, jsou skutečně vzácné, jiné vznikají na celých arších bankovek. I za ty ale můžete od sběratelů získat několikanásobek jejich hodnoty.
Kde hledat vady
V tiskárně může dojít k posunu tiskové desky, špatnému ořezu, k chybě číslovače nebo může být špatně vložen papír a vada je hned na světě. Většinou si těchto chyb všimnou hned v tiskárně, není to však pravidlem. Celkem běžně se tak v oběhu vyskytují například bankovky s chybně natištěným vodoznakem. Ten může být otisknutý na nesprávném místě, otočený o 180 stupňů nebo zrcadlově převrácený. Ačkoliv nejde o zcela vzácnou vadu, dvoustovka s vodotiskem obráceným o 180 stupňů se v roce 2012 prodala za 8 600 korun.
Mezi vzácnější chybotisky patří posun v hlubotisku, způsobující jiné rozložení motivu na bankovce, použití příliš mnoho tiskařské barvy nebo naopak zcela chybějící obrázky. Celkový design bankovek se totiž skládá z několika tiskových vrstev a může se stát, že jedna z nich při výrobě "vypadne" a v konečné podobě platidla tak zejí prázdná místa. Jedna taková bankovka, tisícikoruna z roku 1996, na jejímž averzu zcela chyběl portrét Františka Palackého, byla v roce 2011 oceněna na zhruba 200 tisíc korun.
Chyba může nastat nejen v designu, ale také u kontrolních čísel a čísel sérií. Ta se nachází na zadní straně bankovky. Jedno číslo je po straně a druhé dole. Čísla na těchto číslovačích musí být vždy stejná. Pokud se liší, jedná se nejen o zmetek, ale také o cenný sběratelský kousek, za který lze získat desetitisíce korun.
Pod pokličku do tiskárny peněz se můžete podívat v tomto krátkém videu:
Kolik stojí "zmetek"
Cena těchto nepovedených peněz se totiž odvíjí od toho, kolik bankovek se stejnou chybou se v oběhu nachází. Také čím je bankovka starší, tím bývá cennější, což je dáno i tím, že většina starších unikátních vadných kusů již byla z oběhu stažena, nebo se již nachází ve sbírkách numismatiků a notafiliků (sběratelů bankovek). U méně vzácných chybotisků hodnotu bankovky navyšuje její míra opotřebení, nebo spíše neopotřebení.
A jaký chybotisk zvýšil nominální hodnotu zmíněné dvousetkoruny z úvodu článku o 250 tisíc procent? Byl to unikátní ochranný proužek. Na běžných bankovkách na něm najdeme nominální hodnotu bankovky a označení měny. Na tomto bylo ale místo 200 Kč napsáno Republique du Zaire. K chybě došlo v německé tiskárně, která tiskla pro čerstvě samostatnou Českou republiku nové bankovky a zároveň také peníze pro středoafrický Zair. Došlo k záměně kotoučů a na české dvoustovky s Janem Ámosem Komenským se dostal zairský ochranný proužek. Odhaduje se, že do oběhu se jich nakonec dostalo 30 až 100.
Tyto staré bankovky jsou již dávno staženy a šance, že ještě na některou narazíte, se rovná prakticky nule. Ačkoliv dnes už hotově platí málokdo, pokud se vám v peněžence objeví nějaká ta dvousetkoruna, raději si ji pečlivě prohlídněte, než ji utratíte. Možná má posunutý tisk, špatná čísla, nebo atypický (tenký, převrácený nebo zdvojený) proužek. Takové se nyní nabízí v aukcích od dvou tisíc korun výše.
Zdroje: idnes.cz, peníze.cz, papirovaplatidla.cz
