Nepředstavujte si graffiti z dob starověkého Říma v kontextu toho dnešního. Obě disciplíny sice spojuje stejný název, v Pompejích se jednalo o docela něco jiného. Před dvěma tisíci lety samozřejmě neměli k dispozici barevné spreje, a tak svědectví o tehdejší době do zdí vyrývali. V tomto ohledu se může jednat o podobnost i s tím dnešním, pokud má nějakou uměleckou hodnotu. Římané zkrátka na zdi zaznamenávali, co je zrovna napadlo. Když měli z něčeho radost, strach, nebo je něco naštvalo, popadli do rukou nástroj a šli to ztvárnit na zeď.
Nové nečekané objevy
Archeologům i dalším badatelům už se podařilo v Pompejích nedaleko Neapole na jihu Itálie najít už stovky takových rytin. Někdy jsou to jen nápisy, častěji ale celé obrazce, které vyprávějí nějaký příběh. Výzkumnému týmu se teď podařilo odhalit 79 dalších starověkých graffiti, a to v dlouhé chodbě, která spojovala divadelní čtvrť s hlavní ulicí Via Stabiana. Právě na ní je největší množství pouličního umění z celého města. "Ta zeď je v podstatě taková nástěnka, kde si lidé zanechávali vzkazy a pozdravy, ale třeba se také navzájem uráželi. Zaznamenávali tam, co se zrovna kolem nich dělo, nebo tam prostě jenom kreslili, co je právě napadlo," popisuje ředitel pompejského archeologického parku Gabriel Zuchtriegel.
Chodbu sice poprvé našli už před 230 lety, dosud se ale nepodařilo rozluštit úplně všechno, co se v ní nachází. Vědcům ze Sorbonnské univerzity v Paříži a Quebecké univerzity v Montrealu se ale ve spolupráci s Archeologickým parkem v Pompejích podařilo zmíněným téměř osmi desítkám rytin přijít na kloub. Zprávu o tom podali v odborném časopise Degli Scavi di Pompei. Přiznávají, že nečekali, že se jim podaří něco nového najít, natož zjistit, co přesně to znamená.
Nečekané odhalení
Naprostou většinu z nově odhalených graffiti tvoří vyznání lásky a urážky soků. Badatelé ale narazili i na umělecké dílo, a sice zachycení scény z gladiátorského boje. Poblíž schodů do divadla kdosi do zdi vyryl dva gladiátory, kteří spolu svádí souboj. Mají u toho zdvižené meče a kryjí se štíty. Každý je vysoký asi deset centimetrů. Vědci jsou z toho v úžasu, netušili, že na něco takového narazí. Podle nich je totiž pravděpodobné, že si to autor nevymyslel, ale boj viděl jako divák a tímto způsobem o něm podal svědectví.
Vzkazy o lásce převažují
Zamilovaných vzkazů je ale mnohem více než maleb s uměleckou hodnotou. "Musím jít a spěchám. Sbohem, můj Sávo, dej mi znamení, že mě miluješ!" stojí třeba v jedné ze zpráv na zdi. Vědci narazili také na nedokončenou větu "Erato miluje…". Její zbytek už se bohužel nedochoval. "Miccio-cio-cio, jsi dílem svého otce poté, co se vyprázdnil. Každý vidí, jaký je Miccio!" zní zase jedna z urážek, jichž je na zdi také požehnaně.
Fotografie těchto nových graffiti výzkumníci zatím nezveřejnili, protože na jejich objasňování nadále pracují. Jejich přístup je multidisciplinární, kombinují při tom epigrafiku, archeoloégii, filologii a digitální technologie. "Cílem projektu je dát těmto nápisům opět smysl v jejich prostorovém kontextu. Prostřednictvím graffiti chceme odhalovat tematické a prostorové shluky, interakce a rozmanité formy společenských projevů ve veřejném prostoru," nechali se slyšet autoři výzkumu.
Co bude dál
Archeologický park v Pompejích chce chodbu, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zastřešit, aby byla lépe ochráněná před vlivy počasí. "Moderní technologie jsou klíčem, který nám otevírá nová zákoutí starověkého světa. A my o těchto zákoutích musíme informovat veřejnost a především je pro ni v co nejlepším stavu zachovat," doplnil Zuchtriegel.
Tragický osud Pompejí
Pompeje vznikly v 7. století před naším letopočtem a rychle se z nich stalo bohaté centrum obchodu i zemědělství. Město ale v roce 79 našeho letopočtu pohřbil sopečný popel po výbuchu nedalekého Vesuvu. Na trosky starověkého města náhodou narazili Italové v 16. století. O dvě století začali archeologové se systematickými vykopávkami. Archeologický výzkum místa trvá dodnes.
Zdroje: pompeiisites.org, popularmechanics.com, theartnewspaper.com,
