Hosty v lázních čeká nemilé překvapení. Nový poplatek zaplatíte i za pobyt na pokoji

Představte si člověka po náročné operaci, který leží v posteli v lázeňském zařízení, který je v pracovní neschopnost a bez možnosti chodit po městě. Ani ten se navrhované změně nevyhne – poplatek za každý den pobytu bude muset zaplatit stejně jako turista na víkendovém wellness. A pokud se pobyt protáhne na čtyři týdny, může jít o částku přes dvě a půl tisíce korun.

Zatímco zákonodárci argumentují tím, že obce nesou vyšší náklady na úklid veřejného prostoru a infrastrukturu, zástupci lázeňského sektoru upozorňují na opačnou stranu mince – nemocní pacienti nejsou běžní rekreanti a jejich přítomnost ve městě neznamená zvýšený tlak na služby či veřejný pořádek.

Léčba na úkor finančním poměrům pacienta

Představitelé lázeňských zařízení se netají obavami. Upozorňují, že v případě přijetí změny v této podobě se může výrazně ztížit dostupnost léčebné péče pro lidi s nižšími příjmy. Pro některé skupiny obyvatel, například matky samoživitelky doprovázející dítě na ozdravný pobyt, může i pár tisíc navíc znamenat nepříjemnou finanční zátěž. Stejně tak pro seniory, kteří si na drahý pobyt v lázních museli našetřit.

V praxi by se to mohlo projevit tak, že místo lázeňské léčby pacienti začnou být směřováni do běžných rehabilitačních zařízení. Ta jsou ovšem pro zdravotní pojišťovny podstatně nákladnější – a pro samotné pacienty méně komfortní. Podle odborníků by to mohlo ohrozit samotný smysl lázeňské péče, která kombinuje léčbu, klid a regeneraci v prostředí, jež má příznivý vliv na psychiku i fyzickou kondici.

Lázeňská města volají po spravedlnosti

Zástupci lázeňských měst zároveň upozorňují, že poplatek by měl lépe rozlišovat mezi typy pobytů. Dovolená v penzionu a zdravotně indikovaný pobyt v lázních zkrátka nejsou totéž. Pokud už má být výše poplatku zvyšována, měla by podle nich odpovídat délce pobytu, typu ubytování a především účelu, proč lidé do města přijíždějí.

Další otázkou je, zda vůbec z výběru těchto poplatků profitují samotná lázeňská zařízení. Kolonády a parky, které tvoří charakteristickou tvář měst jako Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně, jsou často v rukou soukromých firem, které se o ně samy starají. Představa, že peníze poputují přímo na jejich údržbu, je podle provozovatelů zavádějící.

Autoři novely mají ale jasno. Jejich cílem je dát obcím nástroj, jak se vypořádat s náporem návštěvníků, zejména v případě krátkodobých pronájmů jako Airbnb. Podle jejich slov není cílem zasáhnout lázeňské pacienty, ale především nabídnout městům možnost regulace a kompenzace zvýšených nákladů.

Mohlo by vás zajímat

Česká republika

Tyto české lázně nikdo nezná. Přitom tam dělají naprosté zázraky

Termální lázně a lázeňství Cestování Turistika Rady a tipy Dovolená s dětmi

Změna zákona, nový portál a velké obavy

Navržená maximální hranice ve výši 100 korun prý představuje kompromis. Pro některá místa, jako je Praha, by podle poslanců dávalo smysl ještě vyšší částku – klidně až 250 korun, tedy úroveň běžnou v mnoha evropských metropolích. Vláda ale nechce obcím úplně rozvázat ruce, proto návrh zůstává u současného limitu. Navrhovaná novela, přezdívaná eTurista, má přinést i další změny.

Mimo jiné zavádí nový portál, který bude sloužit jako centrální registr všech ubytovacích zařízení v republice. Má pomoci obcím získat lepší přehled o tom, kdo u nich skutečně podniká a za jakých podmínek. Zatímco cílem je omezit šedou zónu a zlepšit kontrolu, někteří se obávají, že změny přinesou hlavně nárůst administrativy a další citlivá data v rukou úřadů. Portál by měl být spuštěn už na podzim, konkrétně v říjnu.

Jakkoli se návrh prezentuje jako nástroj pro obce, jeho dopad se dotýká i těch nejzranitelnějších. Otázka, zda by pacienti na lůžku měli platit poplatky jako turisté, zůstává otevřená. A s ní i to, jak dlouho si ještě české lázně udrží svoji roli místa, kde se léčí tělo i duše – bez ohledu na výši konta.